V letos publikovaném článku zveřejňují autoři výsledky týkající se souvislosti mezi poruchou metabolismu glukózy a dosažením odpovědi na léčbu. Je zvýšený výskyt diabetu u pacientů s chronickou hepatitidou typu C příčinou špatné odpovědi na léčbu, nebo jejím důsledkem?
Prevalence inzulinové rezistence je vyšší u osob s chronickou hepatitidou typu C než u pacientů s jinými jaterními chorobami. Ví se také, že clearance viru po úspěšné léčbě závisí na přítomnosti inzulinové rezistence u léčených osob. Co však nebylo dosud tak pečlivě zkoumáno, je souvislost přímo mezi změnami hladin glukózy a odpovědí na léčbu.
Vědci zkoumali 1059 pacientů s chronickou hepatitidou typu C. Celkem 734 z nich mělo normální hladinu glukózy, 218 mělo poruchu glukózové tolerance a 107 mělo diabetes mellitus typu 2. Léčba interferonem v kombinaci s ribavirinem probíhala po dobu minimálně 24 nebo 48 týdnů, podle genotypu viru.
(hul)
Zdroj: M. Romero-Gómez, et al. Effect of sustained virological response to treatment on the incidence of abnormal glucose values in chronic hepatitis. J Hepatology 2008;48 : 721–727.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
