Komáři, komárci, muchničky, ploštice či mouchy tse-tse. Na cestovatele si brousí kusadla a sosáky mnoho nebezpečných parazitů. Nezvaní hosté přitom často přenášejí závažné nemoci. Pokud se při svém putování chcete vyhnout zbytečným komplikacím, vsaďte na důslednou prevenci.
Malí parazité nehrozí pouze v tropických deštných pralesích. V poslední době se pásmo nemocí, které se přenášejí hmyzem, pomalu ale jistě rozšiřuje. Například v turisticky oblíbeném Řecku se můžete setkat s nákazou západonilskou horečkou či horečkou papatači. Obě virová onemocnění se přenáší hmyzím bodnutím. Je sice pravdou, že proti některým závažným chorobám se můžete nechat očkovat, ale na druhou stranu proti široké škále dalších nákaz neexistuje žádná ochrana. Řeč je kupříkladu o horečce dengue, spavé nemoci nebo krymžko-konžské horečce. Cestovatelům tak nezbývá nic jiného než používat repelenty a moskytiéry a nosit vhodné oblečení.
Složení repelentů se velmi různí. Každý přípravek tak poskytuje jiný stupeň ochrany. Pokud chcete dosáhnout maximálního efektu, užívejte repelent pravidelně v souladu s pokyny na etiketě. Lepší je používat výrobky, které nabízejí dlouhodobou ochranu, a tudíž obsahují vyšší koncentraci účinné látky. S jejich nákupem také nevyčkávejte do cílové destinace a raději je nakupte doma. Kvalita repelentů v zahraničí se velmi různí a velká část z nich neposkytuje příliš účinnou ochranu.
Malárie, horečka dengue, žlutá zimnice a další choroby přenášené hmyzem ročně sužují miliony turistů. Pokud se nechcete stát jedním z nich, vsaďte na prevenci. Proti některým nemocem, jako jsou kupříkladu žlutá zimnice a japonská encefalitida, se můžete nechat naočkovat. V případě dalších chorob se musíte vyvarovat kontaktu s otravným hmyzem. Základem ochrany je používání repelentů, sítí proti hmyzu a nošení vhodného oblečení. Nezapomeňte ani na cestovní pojištění, které vám pomůže pokrýt výlohy spojené s případnou léčbou.
(holi)
Zdroj:
wwwnc.cdc.gov
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.