Obezita je celosvětově velký zdravotní problém s poměrně vysokou úmrtností. Mezi její prvotní příznaky patří obstrukční spánková apnoe a deprese spojená s poklesem imunitních mechanismů. Vlivem obezity na spánkové poruchy se pak v souborném článku uveřejněném v odborném časopise Psychiatry zabývali američtí lékaři.
Přestože mohou být poruchy spánku častým průvodním příznakem deprese, v mnohých případech nejsou u takovýchto pacientů správně diagnostikovány. Proto ačkoliv nelze pochybovat o tom, že napravení architektury spánku je prvním krokem k léčbě deprese, poslední výzkumy naznačují, že výskyt obstrukční spánkové apnoe se u psychiatrických pacientů spíše zvyšuje. Pokud je deprese vyvolaná obezitou, riziko ještě dále stoupá.
Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou spánku, vyskytuje se zhruba ve 40–50 % všech případů spánkových poruch. Dělí se na centrální a obstrukční typy, přičemž obstrukční se vyskytují daleko častěji. Centrální je pak možno diagnostikovat snadněji, nesouvisí tolik s obezitou jako obstrukční typy. Chrápání u centrálního typu chybí a může tak být pomůckou, jak od sebe oba typy rozlišit. Počet a délky apnoických pauz se pak promítnou jak do kvality spánku, tak i druhý den do bdělosti a kognitivních funkcí.
Prevalence obstrukční spánkové apnoe je ve Spojených státech zhruba kolem 4 %, přičemž přímé náklady na léčení se ročně odhadují na 3,1 miliardy dolarů a nepřímé (například odstranění škod dopravních nehod) na 11,1 miliardy dolarů.
Obstrukční spánková apnoe je často spojená s metabolickým syndromem, který je definován kombinací zvýšeného abdominálního ukládání tuku (hodnoceného pomocí obvodu pasu, respektive poměru obvodu pasu a boků), zvýšené glykémie nalačno nebo diabetu 2. typu, arteriální hypertenze, zvýšené koncentrace triglyceridů a snížené koncentrace HDL-cholesterolu. OSA je v takovém případě daleko vážnější, protože hypoxie může poškozovat i další orgány. Souvislost s psychiatrickými poruchami je následující. Metabolický syndrom byl diagnostikován u 51 % ambulantních psychiatrických pacientů.
Jak prokázaly další studie, obstrukční spánková apnoe, stejně jako jiné poruchy spánku, může být rizikovým faktorem pro zvýšení inzulinové rezistence či diabetu 2. typu a tím i většího rizika metabolického syndromu. Vědci proto navrhli vypracování stručné stupnice spánkové apnoe, pomocí které by bylo možno hodnotit jak poruchy spánku, tak i metabolismu přímo v ambulancích praktických lékařů. Potom na základě tohoto širokého screeningu doporučují provést u indikovaných skupin vyšetření na polysomnografu, které syndrom spánkové apnoe definitivně potvrdí a odliší jej od dalších poruch spánku.
(kam)
Zdroj: Yarlagadda A. et al.: Obstructive sleep apnea, hypoxia, and metabolic syndrome in psychiatric and nonpsychiatric settings, Psychiatry (Edgmont). 2008 Aug; 5 (8): 48–50.
