Zavedení cílených biologických léků namířených proti tumor nekrotizujícímu faktoru (TNF) přineslo novou a zajímavou cestu pro léčbu hlavně autoimunních onemocnění. Velkou výhodou těchto preparátů je selektivní zaměření na komponenty imunitní odpovědi. Biologické léky, které byly původně určeny k léčbě refrakterní artritidy, se ve světle nových zkušeností ukázaly být zajímavé a nadějné i pro jiné nemoci, jako např. vaskulitidu. Nově by se tak mohla léčit např. velkobuněčná vaskulitida, Takayasuova artritida či jiné choroby.
Podle výzkumu jsou tyto látky vhodně indikované zejména u nemocí s relapsy, kde již jejich účinek byl prokázán. Například takto obstál infliximab (monoklonální protilátka proti TNF-alfa), tocilizumab (lék zabraňující působení interleukinu IL-6, čímž dochází k tlumení zánětu). Další dvě randomizované kontrolované studie prokázaly, že anti-CD20 monoklonální protilátka rituximab je stejně účinná v navození remise jako standardní léčba s cyklofosfamidem. Kromě toho u nemocných s relapsem se zdá být rituximab účinnější než cyklofosfamid. Tyto výsledky dokazují, že biologická léčba má smysl i v léčbě vaskulitid. Další studie hovoří o využití v léčbě nemocí podmíněných ANCA protilátkami (protilátky proti cytoplazmě neutrofilů).
Naději na novou léčbu by tak mohli mít pacienti s relapsy vaskulárních onemocnění, které jsou spojeny s tvorbou granulomů. K dnešnímu dni zkoumalo několik důležitých studií využití anti-TNF látek u nemocí jako Wegenerova granulomatóza, velkobuněčná arteritida, Takayasova arteritida či Behçetova nemoc. Je ale ještě velký kus cesty před námi, kdy je třeba potvrdit tyto údaje, ale také zjistit i bezpečnost léků, než budou zavedeny do klinické praxe.
(jakr)
Zdroj: Catanoso M. et al. New indications for biological therapies. Intern Emerg Med 2011 Oct; 6 Suppl 1 : 1–9.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.