Alergická rýma je běžné onemocnění, které u řady pacientů začíná již v prvních dvou letech života. V Británii diagnostikovali alergickou rýmu u 18 % dětí ve věku 1–2 let. Studie v Americe ukázala, že ¼ dětí, které mají alergickou rýmu v 6 letech, měla první projevy již během prvního roku života. Takto časný nástup onemocnění většinou signalizuje i jeho těžší průběh.
Podle doporučení odborných společností jsou intranazální kortikoidy lékem první volby u středně těžké a těžké perzistující alergické rýmy nebo rýmy s nosní obstrukcí jako hlavním příznakem. Při dlouhodobé léčbě již od útlého dětského věku je otázka bezpečnosti takové léčby velmi důležitá. Američtí lékaři proto hodnotili bezpečnost 12měsíční léčby mometazonfuroátem v dávce 100 µg denně nebo beklometazondipropionátem v dávce 168 µg denně v dvojitě zaslepené multicentrické studii u dětí ve věku 6–11 let.
Kromě účinnosti, která byla sledována podle zlepšení skóre příznaků, sledovali autoři také možné vedlejší účinky. Vliv na osu hypotalamus–hypofýza byl hodnocen cosyntropinovým testem (syntetický analog ACTH), dále byly sledovány základní biochemické laboratorní parametry a prováděno měření nitroočního tlaku a vyšetření ve štěrbinové lampě.
Zlepšení příznaků o 40 % bylo u obou léků srovnatelné. Celkem 94 % pacientů léčených mometazonem a 100 % pacientů léčených beklometazonem udávalo nějaké vedlejší účinky, které byly nejčastěji mírné. Nejčastější byla epistaxe, bolesti hlavy a faryngitida.
Cosyntropinový test byl u všech pacientů normální a u nikoho se nevyvinula katarakta. Nitrooční tlak byl u všech pacientů léčených mometazonem normální, zvýšená hodnota byla naměřena u jednoho pacienta léčeného beklometazonem. Léčba dětí ve věku 6–11 let mometazonfuroátem v nosním spreji v dávce 100 µg denně po dobu 1 roku byla hodnocena jako účinná, bez systémových vedlejších účinků na osu hypotalamus–hypofýza i bez negativního ovlivnění oka.
(van)
Zdroj: Ratner P. H., Int J of Pediatric otorhinolaryngology, 2009, 73, 651–657.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
