Efektivita spánku u pacientů s kognitivními poruchami může být poměrně zásadně snížená. A to jak u Alzheimerovy choroby, tak i u mírných kognitivních poruch. Ukazuje to studie tchajwanských vědců, která byla publikována v odborném periodiku Acta neurologica Taiwanica v červnu roku 2009.
Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence. Jedná se o primárně degenerativní postižení mozku, což způsobuje poruchu a úpadek jeho činností. V současnosti zatím není příčina této nemoci známá, spekuluje se o roli zánětu v její patogenezi. Mezi základní projevy patří demence a zhoršení paměti.
Lehké kognitivní poruchy se naopak projevují zejména zhoršením paměti a oslabením ostatních kognitivních funkcí, ale bez projevů demence.
U obou chorob se vyskytují spánkové poruchy, které jsou jedním z behaviorálních a psychologických příznaků demence. Změny architektury spánku u Alzheimerovy choroby jsou ale zatím špatně prokázané. A právě to se pokusili změnit tchajwanští vědci.
V této studie vědci prováděli polysomnografické vyšetření u deseti pacientů s mírnou formou Alzheimerovy choroby, kteří byli léčeni pomocí inhibitorů cholinesterázy, a u dvanácti pacientů s lehkou kognitivní poruchou. Jako kontrolní skupina pak sloužilo třináct zdravých pacientů. Výsledky byly překvapující.
Výsledky ukazovaly sníženou efektivitu spánku, jednoho z nejdůležitějších parametrů kvalitního spánku, u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou nebo lehkou kognitivní poruchou. Nepodařilo se ale prokázat žádná statistické rozdíly v architektuře spánku, ale spíše sklon k nedostatečné REM fázi spánku.
Mezi všemi skupinami nedošlo k významnějším odchylkám v Geriatrickém skórování demence (GDS) nebo Epworthské ospalostní škále (ESS). Z toho tedy vyplývá, že poruchy spánku jsou častější a mají těžší průběh u pacientů s kognitivními poruchami, nejsou ale závislé na stupni nebo rozvoji demence.
(kam)
Zdroj: Yu J. M. et al.: Low sleep efficiency in patients with cognitive impairment, Acta Neurol Taiwan. 2009 Jun; 18 (2): 91–7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
