Mezinárodní tým publikoval výsledky analýzy podskupin klinické studie PALOMA-1/TRIO-18. Její autoři se zaměřili na zhodnocení účinnosti a bezpečnosti palbociklibu u karcinomu prsu v závislosti na věku, histologii nádoru, místě výskytu metastáz a předchozí terapii. Dále charakterizovali nejběžnější a nejvýznamnější nežádoucí účinek léčiva – neutropenii.
Palbociklib inhibuje cyklin-dependentní kinázy CDK4 a 6. Podává se perorálně v režimu 3 + 1 a svoji účinnost prokázal v randomizované otevřené klinické studii fáze II PALOMA-1/TRIO-18. Této studie se zúčastnilo 165 postmenopauzálních pacientek s pokročilým karcinomem prsu s pozitivitou exprese estrogenového receptoru a negativitou exprese HER2. Randomizovány byly buď k užívání antiestrogenně působícího inhibitoru aromatázy letrozolu, nebo ke kombinované léčbě letrozolem a palbociklibem v 1. linii léčby.
Palbociklib v kombinaci s letrozolem prodloužil dobu přežití bez progrese onemocnění (PFS) pacientek ve srovnání s monoterapií letrozolem (20,2 vs. 10,2 měsíce; poměr rizik [HR] 0,488; 95% CI 0,319‒0,748; p = 0,0004). Neutropenie (grade 3‒4) byla nejběžnější nežádoucí příhodou ve skupině s kombinovanou léčbou.
Autoři studie se zaměřili také na specifické skupiny pacientek a publikovali analýzu účinnosti a bezpečnosti léčiva v podskupinách. Ty byly definovány na základě věku (mladší a starší 65 let), histologického typu nádoru (duktální a lobulární), předchozí systémové léčby (ne, ano, hormonální) a lokalizace metastáz (pouze kostní, viscerální a ostatní). Kombinovaná léčba byla ve všech podskupinách efektivnější.
Neutropenie, leukopenie, únava a anémie byly nejběžnějšími nežádoucími příhodami ve všech podskupinách u pacientek s kombinovanou léčbou. Dále se vyskytla také nauzea, snížení chuti k jídlu a alopecie. Závažné nežádoucí příhody se ve všech podskupinách vyskytovaly v obdobné míře.
V rameni s kombinovanou léčbou prodělalo epizodu neutropenie 75,9 % pacientek, z toho u 49,4 % byl zaznamenán grade 3 a u 6,0 % grade 4. Medián intervalu do výskytu tohoto nežádoucího účinku od podání první dávky palbociklibu činil 20 dní, epizoda trvala 7‒8 dní. Většina pacientek (71,7 %) neměla epizodu spojenou s výskytem infekce a u žádné pacientky se nevyskytla febrilní neutropenie. Pouze 6 % pacientek muselo pro závažnou neutropenii léčbu ukončit, přibližně polovině pak postačovalo upravit dávkování či změnit dávkovací interval. V průběhu prvních 6 cyklů léčby se vyskytl trend směrem ke snižování míry neutropenie.
Klinický přínos přidání palbociklibu k léčbě letrozolem je zjevný jak v celkové studijní populaci, tak u jednotlivých podskupin pacientek s pokročilým karcinomem prsu různého věku, histologie tumoru, místa výskytu metastáz a s různou předchozí terapií. Také bezpečnost léčiva je shodná ve srovnání s celkovou studijní populací. Nejvýznamnější nežádoucí účinek představuje neutropenie, která je však zvladatelná, nevede ke zvýšení počtu infekcí a jen málokdy vyžaduje ukončení léčby palbociklibem.
(jam)
Zdroj: Finn R. S., Crown J. P., Ettl J. et al. Efficacy and safety of palbociclib in combination with letrozole as first-line treatment of ER-positive, HER2-negative, advanced breast cancer: expanded analyses of subgroups from the randomized pivotal trial PALOMA-1/TRIO-18. Breast Cancer Res 2016; 18 (1): 67, doi: 10.1186/s13058-016-0721-5.
