Alergie na kravské mléko patří k nejčastějším potravinovým alergiím v dětství. Odhadovaný výskyt je 2–5 % populace. U většiny pacientů vymizí projevy této alergie ve věku okolo 3 let, ale i nadále mají vyšší riziko jiných alergických onemocnění. Předpokládá se, že na rozvoj potravinové alergie má v dětství vliv nejen nezralost slizniční a celkové imunity, ale také složení střevní mikroflóry.
V posledních 25 letech se počet alergiků v rozvinutých zemích zdvojnásobil. Z tohoto nárůstu bývá obviňována přehnaně zvýšená hygiena, která vede ke snížené a nesprávné stimulaci vyvíjejícího se imunitního systému. Střevo je osídleno jinými bakteriemi, které se tam za normálních podmínek nevyskytují. Je to například Clostridium difficile; naopak laktobacily a eubakterie jsou častěji nacházeny u nealergických dětí.
Proto vznikly představy, že rozvoji alergie by se dalo zabránit včasným podáváním probiotik. Autoři této práce se zabývali možností ovlivnit již vzniklou alergii na kravské mléko podáváním probiotik. Studie byla dvojitě zaslepená, randomizovaná, kontrolovaná placebem. Celkem 51 dětem s prokázanou alergií na kravské mléko byla 12 měsíců podávána hydrolyzovaná mléčná formule obohacená o dva probiotické kmeny: Lactobacillus casei a Bifidobacterium lactis. Jejich trvalá přítomnost ve střevě byla prokazována kultivací ze stolice.
Celkem 60 dětí dostávalo formuli bez probiotik. Po 6 a 12 měsících podávání probiotik byly provedeny expoziční testy a odebrána krev na imunologická vyšetření. V expozičních testech nebyl v počtech pozitivních a negativních výsledků rozdíl mezi skupinou studovanou a skupinou kontrolní.
Autoři na základě svých zjištění neshledali žádný pozitivní vliv zkoumaných probiotických kmenů při léčbě alergie na kravské mléko. Vzhledem k častému spontánnímu uzdravení nepovažují podávání testovaných probiotik v této indikaci za nezbytné, účinek jiných probiotických kmenů ale prozkoumán nebyl.
(van)
Zdroj: Jeroen, H., J Allerg Clin Immunol 2008; vol. 121, issue 6: pp. 1448–1454
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
