Množství času stráveného spánkem během dne je klíčovým znakem rekonvalescence mezi staršími lidmi, kteří podstupují rehabilitaci během hospitalizace. Proto je překvapivým zjištěním, že právě denní spánek je prokazatelně spojen s menší regenerací organismu v době od přijetí do propuštění z nemocnice.
Studie na toto téma se zúčastnilo 245 pacientů ve věku nad 65 let přijatých k nemocniční léčbě. Nejčastějším důvodem hospitalizace bylo ortopedické onemocnění (42 %), dále pak kardiovaskulární choroby (13 %), cévní mozková příhoda nebo jiné neurologické postižení (11 %) a v neposlední řadě i demence a celkové vyčerpání organismu (9 %).
Čas spánku byl zaznamenáván prostřednictvím zápěstního aktigrafu po dobu 7 po sobě jdoucích dní a nocí. Průměrně pacienti prospali 55 % nočních a 16 % denních hodin.
Procento denního spánku, zhoršení kognitivních funkcí a akutní důvod hospitalizace byly prokazatelně spojeny s horšími výsledky bezprostředního zotavení. Naopak ortopedické postižení a větší množství času stráveného rehabilitací byly spojeny s lepší rekonvalescencí pacientů.
Méně denního spánku během rehabilitace však zůstává nezávislým prediktorem lepšího okamžitého zotavení dokonce i po regulaci všech ostatních prediktorů (jako jsou mentální stav, důvod přijetí a počet hodin vlastní rehabilitace). Nižší procento spánku v denních hodinách bylo také předpokladem lepšího zotavení pacientů i v následujících 3 měsících (follow-up perioda).
Samozřejmě problémem zůstává nedostatek nočního spánku, na němž se podílí nejen zdravotní stav pacienta, ale také spánkové poruchy a vlivy okolního prostředí. Proto jsou v současné době zkoumány nefarmakologické intervence na spánek hospitalizovaných pacientů. Jedná se o kognitivně-behaviorální postupy, omezení denního podřimování a také omezení expozice jasnému světlu během noci. Druhou cestou k normalizaci spánkového vzorce je pak úprava medikace, zejména regulace užívání sedativ.
(pes)
Zdroj: Sleep, September 2008; 31 : 1291–1300.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
