Astma a jeho léčba patří k velkým medicínským výzvám. Studie, kterou v časopise American Journal of Managed Care publikovali newyorští lékaři, hodnotila rozdíly v léčbě mírné formy astmatu při použití mometazonfuroátu a při použití beklometazondipropionátu. Rozdíly mezi oběma látkami nejsou jen ve složení, ale i ve způsobu aplikace. Mometazon se totiž podává v podobě práškového inhalátoru, beklometazon v podobě aerosolu. Lépe z tohoto souboje vyšel mometazon.
Studie probíhala po území celých Spojených států mezi lednem 2005 a červnem 2008. Účastnili se jí dvě skupiny pacientů trpících mírnou formou astmatu, kteří byli léčeni buď pomocí mometazonfuroátu, nebo beklometazondipropionátu. Do každé ze skupin lékaři vybrali celkem 1 273 pacientů ve věku 12 až 65 let. U nich zkoumali celkový zdravotní stav a případné komorbidity, podmínkou pro přijetí do studie však bylo, aby netrpěli jiným plicním onemocněním než astmatem.
Hodnocení probíhalo na základě vícerozměrné analýzy, přičemž byly hodnoceny jak dny bez exacerbací a jejich počet, tak i počet příhod, kdy musely být použity beta2-agonisté. Výsledky byly poměrně překvapivé. Pacienti léčení mometazonem dosahovali daleko lepších výsledků léčby než pacienti léčení beklometazonem. Měli totiž jak méně exacerbací, tak i méně často vyžadovali akutní medikaci v podobě rychle působících beta2-agonistů.
Proto lékaři k léčbě mírného astmatu doporučovali spíše mometazon. Kromě vyšší účinnosti a menšího procenta exacerbací pro něj hraje i další fakt. A sice že ho stačí aplikovat pouze jednou denně, zatímco beklometazon se musí aplikovat dvakrát. To může být podle lékařů rozhodující fakt, který může účinnost obou přípravků výrazně ovlivnit. Pacienti totiž obvykle preferují jednodušší aplikaci a mají tendenci v případě opakovaných aplikací některé z nich vynechávat.
(kam)
Zdroj: Friedman H. S. et al.: Mometasone furoate versus beclomethasone dipropionate: effectiveness in patients with mild asthma. Am J Manag Care. 2010 Jul 1; 16 (7): e151–6.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
