Pomoci s počůráváním může změna životního stylu. Velkou roli hraje zejména snížení příjmu tekutin. Je vhodné omezit množství vody či jiných nápojů několik hodin před spaním. Doporučuje se vypít odpovídající objem tekutin ještě před večeří. Tak zajistíte, že močový měchýř bude relativně prázdný a riziko „mokré nehody“ poklesne. Mezi nápoje absolutně nevhodné patří ty obsahující kofein či alkohol. Tyto látky totiž měchýř dráždí a působí močopudně. To znamená, že zvyšují produkci moči a nutí člověka k častější potřebě.
Mezi režimová opatření patří i tzv. mikční plán, respektive deník. Slouží k vypracování pravidelného rozvrhu močení, například každé 1–2 hodiny. Vedení mikčního deníku může pomoci s nastavením mikčního plánu, případně posloužit lékaři k diagnóze jiného onemocnění. Součástí strategie by mělo být i pravidelné použití toalety těsně před spaním tak, aby byl měchýř zcela prázdný.
Pomočování se také často objevuje, když jedinec prochází stresovým obdobím. Může jít o konflikty ve škole, v práci i v rodině. Zejména citlivé jsou ke stresu děti. U nich může být spouštěčem počůrávání též narození sourozence, stěhování či jiná změna v pravidelném denním režimu.
Změny v denním režimu však někdy nestačí a je nutné začít brát léky. Nejprve je ale potřeba navštívit odborníka, který dotyčného vyšetří a doporučí vhodnou léčbu. Preparátů používaných v terapii enurézy je mnoho. Volba závisí na základním onemocnění, jehož je enuréza příznakem. K lékům, které lze v případě pomočování nasadit, patří například:
Při léčbě pomočování je také důležitá důkladná léčba a kontrola chronických onemocnění, například cukrovky či spánkové apnoe. Ty totiž mohou obtíže s enurézou nepříznivě ovlivnit.
(cean)
Zdroj:
www.healthline.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
