Výzkumy ukazují, že látky obsažené ve stravě mohou mít jak pro-, tak i protimigrenózní účinek. Čeho se raději vyvarovat a co naopak do stravy zařadit, popisuje následující souhrnný článek.
Migréna postihuje 240 milionů lidí po celém světě. Ti mívají 1,4 miliardy atak ročně. Ženy jsou postiženy více než muži a příznaky mívají závažnější. Bolest hlavy typicky trvá 4–72 hodin, obvykle unilaterálně, závažnost bývá středně těžká až těžká a zhoršuje se fyzickou námahou. Dále s ní bývá spojena nauzea a citlivost na světlo a hluk. Klinický obraz je však velmi variabilní a individuální jsou rovněž spouštěče, jež mohou být jak vnitřní (například hormonální změny), tak i vnější (hluk, různé pachy, stres a další).
Zejména u dětí a mladých dospělých je důležitý stav výživy a jednotlivé nutrienty. Ve studii se 182 pacienty byly nutrienty shledány jako spouštěč u 79,1 % pacientů. Více působí na ženy, zřejmě v důsledku rozdílu koncentrace neurotransmiterů, citlivosti receptorů a hormonálních interakcí. Ačkoliv přesný mechanismus účinku nebývá znám, složky potravy mohou ovlivňovat nervové dráhy a vyvolávat bolest vazokonstrikčními a vazodilatačními účinky obsažených látek.
Byly provedeny studie, ve kterých si pacienti vedli deníky výživy a bolestí hlavy. Z těchto pozorování vzešly jako časté spouštěče zejména alkohol, kofein, čokoláda, mléčné výrobky, fermentované výrobky, mastné a smažené potraviny. Potravinové spouštěče působí prostřednictvím uvolňování serotoninu a noradrenalinu, a to prostřednictvím vazokonstrikce nebo přímo stimulací mozkového kmene a kortikální nervové dráhy. Migrénu rovněž může spustit vynechání jídla a hypoglykémie. U obézních pacientů bylo pozorováno větší riziko chronicity epizodické migrény.
Potraviny jako sýr, červené víno a čokoláda obsahují také biogenní aminy tyramin, fenylethylamin a histamin, které se rovněž mohou podílet na vyvolání migrény. Aminy jsou obsaženy také v citrusech. Za spouštěče jsou dále označovány glutamát sodný, potravinářská barviva, dusičnany či dusitany. Dusitan sodný, který se používá pro barvení a konzervaci potravin, může vyvolat bolesti hlavy pravděpodobně prostřednictvím uvolnění oxidu dusnatého a výslednou vazodilatací.
V posledních letech se má za to, že některé látky obsažené ve stravě působí v souvislosti s migrénou naopak preventivně nebo i terapeuticky. Jedná se zejména o následující látky:
Vedle jiných opatření si v prevenci a léčbě migrény zaslouží pozornost právě úprava jídelníčku. Pomoci se zorientovat v tom, jak strava působí na migrénu, mohou deníky, kam pacient zapisuje souvislosti mezi bolestí hlavy a zkonzumovaným jídlem. Prospěšné může být zařazení příznivě působících nutrientů do jídelníčku.
(kat)
Zdroje: Özturan A., Şanlıer N., Coşkun Ö. The relationship between migraine and nutrition. Turk J Neurol 2016; 22 : 44–50, doi: 10.4274/tnd.37132.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
