V 1. linii záchranné medikace akutních konvulzivních záchvatů u dětí se uplatňují benzodiazepiny. Historicky nejčastěji užívaný lék představuje diazepam podávaný per rectum. Velká část akutních konvulzivních záchvatů se přitom odehrává mimo nemocniční prostředí, což může být z hlediska rektální aplikace léčiva v mnoha ohledech problematické.
Při akutní léčbě konvulzivních záchvatů u pacientů s epilepsií jsou kromě účinnosti a bezpečnosti důležitými faktory rovněž rychlý nástup účinku a snadná aplikace přípravku. Jako vhodná alternativa k diazepamu se jeví orální roztok midazolamu, který se podává oblým aplikátorem do prostoru mezi dáseň a tvář. Absorpce midazolamu bukální sliznicí je poté velmi rychlá.
Morettiová et al. publikovali klinickou studii porovnávající účinnost orálního roztoku midazolamu a rektálně podávaného diazepamu v ambulantní sféře. V retrospektivní studii byly hodnoceny záznamy dětí, které podstoupily konzultaci pro akutní konvulzivní záchvat na pohotovosti. Do studie bylo zařazeno 594 pacientů. Analyzována pak byla data 135 dětí, u nichž došlo k rozvoji dalšího akutního konvulzivního záchvatu po vstupu do studie, což bylo zjištěno standardizovaným telefonickým rozhovorem s rodiči. V podskupině pacientů léčených orálním roztokem midazolamu byla zaznamenána kratší doba trvání akutního konvulzivního záchvatu v porovnání s dětmi léčenými rektálně podávaným diazepamem (10,3 vs. 48,4 minuty; p = 0,0004). U dětí na midazolamu bylo současně pozorováno nižší riziko rozvoje status epilepticus (1 vs. 11; p = 0,0008). Míra hospitalizace se mezi oběma skupinami nelišila.
Brigo et al. publikovali systematický přehled s metaanalýzou hodnotící účinnost a bezpečnost neintravenózně podávaného midazolamu a diazepamu podávaného jakýmkoliv způsobem v terapii časného status epilepticus. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 19 klinických studií o celkovém počtu 1602 pacientů, přičemž 1573 z nich bylo mladších 16 let. Zjištěna byla srovnatelná účinnost (míra ukončení záchvatu) i bezpečnost obou modalit terapie. V rámci srovnávání jednotlivých způsobů aplikace se odlišoval právě orální roztok midazolamu. Ten byl v porovnání s rektálně podávaným diazepamem účinnější v zastavení status epilepticus, ovšem jen pokud byl výsledek vyjádřen jako poměr šancí (769 záchvatů; poměr šancí [OR] 1,78; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,11–2,85; relativní riziko [RR] 1,15; 95% CI 0,85–1,54).
Ashrafi et al. publikovali hodnocení účinnosti orálního roztoku midazolamu v terapii akutního prolongovaného konvulzivního záchvatu u dětí. Do studie bylo zahrnuto 98 dětí, z nichž 49 bylo léčeno orálním roztokem midazolamu a dalších 49 rektálně podávaným diazepamem. U 88 % dětí na midazolamu (n = 42) došlo ke kontrole záchvatu během < 4 minut a u všech dětí během < 5 minut. Naproti tomu ve skupině na diazepamu došlo ke kontrole záchvatu během < 4 minut u 49 % dětí (n = 24) a během < 5 minut u 82 % dětí (n = 40). Trvání aplikace přípravku a doba do nástupu účinku byly významně kratší ve skupině s midazolamem v porovnání s diazepamem (p < 0,001). Ve skupině léčené midazolamem bylo 94 % rodičů spokojeno s léčbou svých dětí a způsobem aplikace přípravku, zatímco ve skupině dostávající diazepam byla spokojenost zaznamenána pouze u 14 %. Orální roztok midazolamu byl tedy pro rodiče signifikantně přijatelnější než rektálně podávaný diazepam (p < 0,001).
Z výsledků citovaných prací vyplývá, že orální roztok midazolamu představuje efektivní a bezpečnou alternativu k historicky běžně užívané terapii diazepamem per rectum. Výhodou přípravku je rychlý nástup účinku a v porovnání s diazepamem také snazší a bezpečná aplikace.
(holi)
Zdroje:
1. Moretti R., Julliand S., Rinaldi V. E., Titomanlio L. Buccal midazolam compared with rectal diazepam reduces seizure duration in children in the outpatient setting. Pediatr Emerg Care 2019; 35 (11): 760–764, doi: 10.1097/PEC.0000000000001114.
2. Brigo F., Nardone R., Tezzon F., Trinka E. Nonintravenous midazolam versus intravenous or rectal diazepam for the treatment of early status epilepticus: a systematic review with meta-analysis. Epilepsy Behav 2015; 49: 325–336, doi: 10.1016/j.yebeh.2015.02.030.
3. Ashrafi M. R., Khosroshahi N., Karimi P. et al. Efficacy and usability of buccal midazolam in controlling acute prolonged convulsive seizures in children. Eur J Paediatr Neurol 2010; 14 (5): 434–438, doi: 10.1016/j.ejpn.2010.05.009.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
