Vynikající antimikrobiální spektrum má i jód. Ten je ale třeba používat opatrně, zejména u osob s porušenou funkcí štítné žlázy. Maximální bezpečná koncentrace je 0,9 % a optimální doba výměny je každé dva dny.
Dalším běžně užívaným dezinfekčním přípravkem je peroxid vodíku. Ten tvoří v ráně toxické prostředí nejen pro mikroby, a může proto hojení ran brzdit. Měl by tedy být užíván pouze po nezbytně nutnou dobu a krytí rány by mělo být měněno každý den.
Mupirocin je účinný v léčbě infekcí způsobených tzv. grammpozitivními bakteriemi a odolnými stafylokoky. Měl by být ve formě masti aplikován vždy při převazu. Stejně jako další lék – bacitracin – ale může způsobovat záněty kůže.
Debridement převádí chronické rány na akutní díky lepšímu prokrvení rány krevními buňkami, které produkují růstové faktory, jež podporují hojení ran. Mechanický debridement se skládá z vlhkých obvazů, vířivých koupelí a chirurgického vyčištění rány, autolytického debridementu je většinou dosaženo pomocí aplikace neprodyšných obvazů.
Enzymatického debridementu lze dosáhnout použitím enzymu kolagenázy, papainu a močoviny. Kolagenáza ničí kolagen v nekrotické tkáni, močovina je činidlo, které denaturuje bílkoviny a uvolňuje aktivní formy papainu.
Petrolátem impregnovaná gáza se používá jako sekundární obvaz, aby primární obvaz zůstal vlhký. Měla by se měnit každý druhý den. Některé formy petrolátem impregnovaných gáz mají i antibakteriální přísady, takže mohou být někdy použity i jako obvazy prvního sledu.
Polyhexamethylenem-biguanidem impregnované gázy jsou pak velmi účinné u ran infikovaných odolnými stafylokoky. Stejně tak jsou vhodné i pro velmi hluboké a chronické rány. Pro dosažení maximální účinnosti je třeba měnit obvaz dvakrát denně.
(kam)
Zdroj: Lee J. C. et al.: Beyond Wet-to-Dry: A Rational Approach to Treating Chronic rounds, Eplasty. 2009; 9: e14
