Metabolický syndrom aneb Smrtící daň za současný životní styl

Moderní epidemie

Metabolický syndrom (syndrom X, Reavenův syndrom) označuje skupinu příznaků, které zvyšují riziko onemocnění srdce a cév. Termín metabolický se vztahuje k narušení normálních biochemických procesů v organismu. Tento soubor klinických projevů a biochemických odchylek zvyšuje riziko kornatění tepen. Syndrom je v současnosti definovaný výskytem alespoň 3 z těchto 5 příznaků a nálezů:

1. Koncentrace HDL-cholesterolu (takzvaného „dobrého“ cholesterolu) je nižší než 1 milimol na litr (mmol/l) u mužů nebo 1,3 mmol/l u žen.
2. Koncentrace tuků (triacylglycerolu) v krvi je vyšší než 1,7 mmol/l.
3. Hladina cukru v krvi nalačno je vyšší než 5,6 mmol/l nebo je diagnostikována cukrovka 2. typu.
4. Krevní tlak je vyšší než 130/80 milimetrů rtuťového sloupce (mmHg) nebo jedinec podstupuje léčbu zvýšeného krevního tlaku.
5. Obvod pasu je větší než 88 centimetrů u žen a než 102 centimetrů u mužů.

Příčina stále neznámá

Přesný mechanismus vzniku syndromu není dosud prozkoumaný. Lékaři však znají rizikové faktory, které vedou k rozvoji těchto závažných obtíží. Podle výzkumů je evidentní, že určitou úlohu hraje dědičnost. Ve zvýšeném riziku jsou zejména nejbližší příbuzní nemocného člena rodiny. Mezi další rizikové faktory patří především rostoucí věk a nezdravý životní styl. Výrazný problém představuje zejména jídelníček s vysokým příjmem energie, tuků a cukrů spojený s nedostatkem pohybu.

Komplikace zkracují život

Rostoucí hladina cukru v krvi vede u nemocného k postupnému rozvoji cukrovky 2. typu. Kombinace všech výše zmíněných příznaků společně s cukrovkou způsobuje postupné uzavírání velkých i malých tepen, což může vyvolat poškození prakticky jakéhokoliv orgánu. Mezi nejčastější komplikace metabolického syndromu tak patří:

• ischemická choroba srdeční,
• ischemická choroba dolních končetin,
• cévní mozková příhoda,
• chronické selhání ledvin,
• poškození sítnice.

Tento výčet však ani zdaleka není definitivní. Metabolický syndrom negativně ovlivňuje celý organismus. S léčbou se proto musí začít co nejdříve. V první řadě je nutné změnit životní návyky. Dostatek pohybu, redukce hmotnosti a zdravá strava významně mění vyhlídky na budoucí život nemocných. Pokles hmotnosti již o pouhých 10 % totiž výrazně snižuje riziko chorob srdce a cév. Samozřejmostí je současné podávání léků s cílem upravit hladinu cukru a tuků v krvi, ale také snížit tlak krve.

(holi)

Zdroje:
www.mayoclinic.org
www.nhlbi.nih.gov