O vlivu kalendářního měsíce, ve kterém dojde k narození dítěte, na budoucí alergickou senzibilizaci bylo publikováno mnoho studií. Některé z nich tento vliv neprokázaly, jiné ano.
První měsíce života jsou považovány za citlivou periodu, kdy u predisponovaných jedinců může dojít k senzibilizaci na určité alergeny a k následnému rozvoji alergického onemocnění. Množství alergenu hraje významnou roli a některé studie ukazují, že expozice vysokému množství alergenu během dětství zvyšuje riziko senzibilizace. Některá pozorování také ukázala, že alergici na roztoče se významně častěji narodili v sezoně roztočů, tedy na podzim a v zimě.
Cílem studie korejských autorů bylo prokázat, zda má měsíc narození vliv na alergii na roztoče. Bylo vyšetřeno 2225 dětí s astmatem ve věku 10–16 let. Z nich 1642 bylo přecitlivělých na roztoče, z toho 715 pouze na roztoče a 927 na roztoče a další alergeny. U dětí z těchto dvou skupin bylo zjišťováno, zda se narodily v "roztočové" sezoně či ne, a data byla porovnávána mezi skupinami. Tyto údaje pak byly také porovnávány se zdravými dětmi.
Výsledkem bylo zjištění, že astmatici alergičtí pouze na roztoče se výrazně častěji narodili během srpna a září. U zdravých jedinců nebo u astmatiků alergických na roztoče a jiné alergeny tato vazba pozorována nebyla. Vysvětlení by mohlo být v různém prahu citlivosti na senzibilizaci v jednotlivých skupinách. Pacienti alergičtí na více alergenů mají práh patrně nízký a k jejich senzibilizaci není potřeba významné množství alergenu. Proto jejich alergie nemá s měsícem narození žádnou vazbu.
Naopak pacienti senzibilizovaní pouze na roztoče mají vysoký práh citlivosti, a potřebují tak k senzibilizaci vysoká kvanta alergenu, která jim zajistí narození do „roztočové“ sezony. Zda tyto údaje platí i pro jiné domácí nebo venkovní alergeny zůstává ale stále zcela otevřenou otázkou, protože každý alergen se může chovat jinak. Výsledky se tedy nedají zobecnit a nelze doporučit jednoznačná opatření všem.
(van)
Zdroj: Allergy 2005;60 : 1327–1330.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
