Melatonin (N-acetyl-5-methoxytryptamin), hormon produkovaný epifýzou především v nočních hodinách, se u člověka uplatňuje jako časovač biologických rytmů a jako signál, který ohlašuje příchod spánku.
Změněná úroveň sekrece a hladiny melatoninu byla zjištěna u různých psychiatrických poruch, jako je unipolární a bipolární deprese, sezonní afektivní porucha, bulimie, anorexie, panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha. Nízké hladiny melatoninu byly rovněž pozorovány u pacientů se schizofrenií.
Se stoupajícím věkem produkce melatoninu klesá a zvyšuje se prevalence spánkových poruch, zejména nespavosti. V souvislosti s diagnostikou a terapií spánkových obtíží bývá jako dominující syndrom stále častěji popisován pocit nedostatečného osvěžení (vnímání nízké kvality spánku) a následně snížená aktivita ve dne. Melatonin může být užitečnou léčivou látkou v terapii poruch cirkadiánních rytmů, jako je syndrom změny časových pásem (jet-lag syndrome), zkracuje latenci usnutí a zároveň zlepšuje délku a kvalitu spánku.
Melatonin může být rovněž využit jako krátkodobé hypnotikum u schizofrenních pacientů s nespavostí. Nízká produkce a sekrece melatoninu v noci byla prokázána u starších osob trpících nespavostí a jeho podávání se osvědčilo při léčbě spánkových obtíží u těchto pacientů. Zdá se, že ranní světlo samotné příliš nezlepší noční spánek, denní bdělost ani úroveň aktivity, ovšem po přidání melatoninu ve večerních hodinách k tomu dochází.
Ve srovnání s běžně předepisovanými látkami ze skupiny hypnotik, jako jsou benzodiazepiny a "Z" hypnotika (zolpidem, zopiklon, zaleplon), má melatonin několik klinicky významných předností. Pacienty i lékaři je zejména ceněno, že nezpůsobuje ranní otupělost ani syndrom z odnětí a není návykový.
Snížená hladina melatoninu může být také důsledkem léčby betablokátory, užívání alkoholu, ibuprofenu a naloxonu. Je otázkou dalšího výzkumu, zda suplementace melatoninem může u těchto stavů rovněž pomoci.
(mpm)
Zdroj:
Praško J. Melatonin a léčba nespavosti. Remedia 2008;3 : 259–263.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
