Geometrie rány je složitá. Jedná se o trojrozměrný model a je nutné brát v potaz celkový prostor rány, jakož i časový rozměr všech fází hojení. Dnešní matematický model simuluje rány u zdravých jedinců, stejně jako chronické ischemické rány. Výsledky jsou srovnatelné s biologickým testováním a reflektují obecné závěry: normální rána se uzavře za 13 dnů, zatímco u ischemické rány se zhojí pouze 25 % za 20 dní. U normálních ran je vyšší koncentrace proteinů a působků podporujících její hojení. Naproti tomu ischemická rána (nedostatečně prokrvená a okysličená) má delší zánětlivou fázi a nedochází ke standardní kaskádě dějů v procesu hojení.
Nový matematický model představuje zjednodušený souhrn parciálních diferenciálních rovnic. Zahrnuje data odvozená ze zvířecího modelu testování na kůži prasat, jakož i výpočty různých buněčných a látkových pochodů v procesu hojení. Proměnné hodnoty v prvních dvou fázích zahrnují koncentrace kyslíku a růstových faktorů, hustotu bílých krvinek a fibroblastů a revaskularizaci rány. Dále se přihlíží k časovému průběhu funkce extracelulární matrix v procesu hojení. Matematické algoritmy by měly napomoci přesněji určit, kdy je vhodné provést jaký typ léčby. Lze zkoumat i vliv tlaku na ránu, což je problém typický například pro vředové rány u diabetu.
V USA odhadem existuje asi 6,5 milionu pacientů, kteří trpí následky chronických nehojících se ran a z nichž mnohým hrozí amputace končetiny jako důsledek neadekvátní léčby. Očekává se, že aplikace matematického modelu zkrátí dobu časově náročného preklinického testování a systému pokus-omyl na zvířatech při hodnocení studií v prevenci, diagnóze a léčbě komplexních chronických ran.
(thom)
Zdroj: PNAS 2009(September 29);106(39):16782-16787. DOI: 10.1073/pnas.0909115106
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
