V laboratoři se cukrovka pozná jednoduše: v krvi máme vyšší hladinu cukru, než bychom mít měli. S jejím rozpoznáním v běžném životě už to ale tak lehké není. Pokud člověk přehlíží varovné signály nebo jsou u něj málo výrazné, může se stát, že bude dlouho diabetikem bez svého vědomí. Neléčená cukrovka ovšem znamená neustále vysokou hladinu glukózy v krvi, což vede k poškozování celé řady orgánů – nejčastěji očí, ledvin, nervů, srdce a cév. Zvyšuje se také riziko vzniku obezity, vysokého krevního tlaku a dalších přidružených nemocí, shrnovaných pod pojem metabolický syndrom.
Odhalování nemocných jedinců, kteří nepociťují žádné příznaky, se nazývá screening. Spočívá v pravidelném preventivním vyšetření všech lidí, kteří patří do určité rizikové skupiny – všem se jistě vybaví např. mamografický screening karcinomu prsu u žen starších 45 let. Pokud je nemoc častá, závažná a její diagnostika nenáročná, má slušnou šanci dostat se mezi onemocnění podléhající populačnímu screeningu. A cukrovka všechny tyto parametry splňuje dokonale.
Screening diabetu se provádí stanovením glykémie (hladiny krevního cukru) nalačno. Jde o všem dobře známé ranní odběry, před kterými se člověk nesmí nasnídat ani napít sladkého čaje. Když tato ranní glykémie překročí určitou hodnotu, jedná se o potvrzenou cukrovku (ovšem za předpokladu, že pacient byl skutečně nalačno). Na krevní testy vás odešle praktický lékař – jde o součást pravidelné preventivní prohlídky. Jednou za dva roky by je měl podstoupit každý zdravý dospělý. U lidí, kteří mají vyšší nebezpečí vzniku diabetu, je lepší takto glykémii kontrolovat každý rok. Mezi rizikové faktory patří například:
Glykémie nalačno samozřejmě není ani zdaleka jediným vyšetřením, které lze pro diagnostiku cukrovky využít. Do těch další ještě spadají:
(luko)
Zdroje:
www.webmd.com
www.lecbacukrovky.cz
KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
