V posledních letech se naše kuchyně ocitá v konkurenci mnoha národních kuchyní. Setkáváme se s celou řadou kulinářských specialit, které obohacují – podle některých fádní – domácí kuchyni. Mnozí z nás rádi experimentují a ochutnávají cizokrajné speciality. Není divu, jsou to jídla skvělé chuti a mnohdy velmi prospěšná našemu zdraví.
Všeobecně panuje názor, že kuchyně z tzv. mediterránní oblasti je jednou z nejzdravějších. Ne nadarmo jsou země jako Řecko, Itálie nebo Francie proslulé dlouhověkostí svých obyvatel a nízkým výskytem onemocnění srdce a cév.
Inspirovat se můžeme třeba i pohárem červeného vína k večeři (pozor, ne celou lahví, ale opravdu jen dvoudecilitrovou skleničkou), čímž podpoříme zdraví cév.
V severských zemích jsou oproti tomu v jídelníčku více zastoupeny živočišné tuky, ryby, zapomínat nesmíme ani na zeleninu, jako je červená řepa, zelí, brambory. Je ale třeba si uvědomit, že seveřané mají v chladných měsících mnohem vyšší energetické nároky než národy z teplejších oblastí.
Pokud bychom rádi zabrousili někam dál – třeba do oblasti jižní a východní Asie –, jistě nás překvapí pestré a nečekané chutě, barevné kompozice na talíři a hotový koncert neobvyklých chutí. Zejména lidé s crohnem a kolitidou by si ale měli dát pozor na příliš kořeněná a pálivá jídla. Koření sice dokáže jídlo obohatit a neuvěřitelně zpestřit, pacienti s nespecifickými střevními záněty by se ale měli pálivým specialitám raději vyhnout.
Mnohem vhodnější je v tomto případě „domácí“ koření a bylinky – kmín a anýz, které působí proti nadýmání, lahodná majoránka, tymián a oregano. Zapomínat bychom neměli ani na pažitku a petržel, zde je ale třeba se řídit vlastními zkušenostmi, podle toho, jak tyto bylinky strávíme.
(hak)
