Zvýšený stres během časného dětství podporuje rozvoj alergie. Naopak relaxace a smích nebo poslech Mozartovy hudby tlumí alergické reakce a snižuje tvorbu alergenspecifického IgE. Mateřské polibky vedou u zdravých dětí k relaxaci. Partnerské polibky snižují u atopických jedinců intenzitu alergických kožních reakcí.
Autor uváděné studie zkoumal vliv líbání na tvorbu alergenspecifického IgE a cytokinů u atopiků. Studie se zúčastnilo 24 pacientů ve věku 22–34 let s mírnou formou atopického ekzému a 24 pacientů s mírnou alergickou rýmou. Alergie byla u všech potvrzena laboratorním stanovením specifického IgE v séru.
V době studie pacienti neužívali žádné léky. Byli vyzváni, aby se za zvuků příjemné hudby po dobu 30 minut líbali se svými partnery. Před líbáním a po něm jim byla odebrána krev, z ní byly separovány mononukleární leukocyty, které byly potom dále kultivovány in vitro a stimulovány odpovídajícími alergeny. V supernatantech kultur byly potom stanoveny hladiny cytokinů a alergenspecifického IgE. Kontrolní měření byla prováděna poté, co pacienti opět po dobu 30 minut byli se svými partnery, ale nesměli se líbat, pouze se objímali.
Líbání statisticky významně snížilo tvorbu alergenspecifického IgE a ovlivnilo tvorbu cytokinů ve smyslu vyšší tvorby protialergických cytokinů. Líbání tedy může napomoci ke zmírnění alergických příznaků a může snížit tvorbu alergenspecifického IgE. Výsledky studie podpořily již dříve známá pozorování o vlivu emocí na imunitní systém a alergická onemocnění.
(van)
Zdroj: Kimata, H., J Psychosom Res, 2006, 60, 545–547.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
