Za lékovou interakci považujeme vzájemné působení mezi dvěma a více léčivy, popřípadě mezi léčivem a potravinou, nápojem nebo doplňkem stravy. Mezi faktory, které zvyšují riziko interakcí, se řadí hlavně věk pacienta, vyšší počet užívaných léků, porucha funkce jater (snižuje se činnost biotransformačních enzymů) a ledvin (vyšší riziko kumulace léčiv) a dále změny ve funkci GIT (resekce v oblasti žaludku a střev mohou měnit míru absorpce).
Lékové interakce mohou být i žádoucí. V takovém případě lékař promyšleně kombinuje několik léčiv, aby zvýšil účinnost léčby nebo snížil její toxicitu. Naopak důsledkem nežádoucích interakcí může být neplánované zvýšení nebo snížení účinku léčiva, zvýšení výskytu nežádoucích účinků, neočekávaná toxicita, poškození zdraví a v konečném důsledku i smrt pacienta. Na možnost těchto lékových interakcí je třeba myslet, protože zvyšují počet hospitalizací a také náklady na poskytovanou zdravotní péči.
Většina nežádoucích interakcí je preventabilní, lze se jim tedy vyhnout. Následující přehled shrnuje ty, se kterými se můžeme setkat nejběžněji, případně na ně často nemusí být pomýšleno. Důležité je také vzít v potaz nejen interakce jednotlivých léčiv navzájem, ale i s rostlinnými přípravky.
Řada volně prodejných nebo běžně předepisovaných léčiv může způsobovat interakce, ačkoliv jsou obecně považovány za bezpečné. Příkladem je ibuprofen, který může zvyšovat krevní tlak (a snižovat tak účinek antihypertenziv), zvyšovat riziko krvácení (při kombinaci např. s warfarinem) a je gastrotoxický (zejména v kombinaci s glukokortikoidy a bisfosfonáty).
Paracetamol mění biologickou dostupnost inhibitorů tyrosinkináz a kromě toho je při dlouhodobém užívání vysokých dávek hepatotoxický.
Kombinace statinů a některých antibiotik (makrolidů, fluorochinolonů), jež inhibují biotransformaci statinů přes systém cytochromu P450, může vést k myalgii a poškození svalů.
Řadu interakcí má také inhibitor protonové pumpy omeprazol. Zvýšením žaludečního pH snižuje absorpci železa, některých inhibitorů tyrosinkináz nebo systémových azolových antimykotik. Inhibicí izoenzymů CYP2C19 a CYP2D6 zvyšuje plazmatické koncentrace warfarinu nebo antidepresiva moklobemidu. Může také interagovat s antiagregační léčbou klopidogrelem.
Lék proti bolesti metamizol snižuje protisrážlivý účinek kyseliny acetylsalicylové (podávané v antiagregační terapii), snižuje biologickou dostupnost antiretrovirotika efavirenzu, antidepresiva bupropionu nebo metadonu podávaného v substituční terapii závislých na opiátech.
Jedním z nejznámějších příkladů je interakce grepové šťávy s řadou léčiv (bisfosfonáty, statiny či antihypertenzivy), která je založena na inhibici izoenzymu CYP3A4 a P-glykoproteinu. Podobně působí také pomelo nebo karambola.
Dalším příkladem je působení třezalky tečkované (Hypericum perforatum), která účinkuje opačně a izoenzym CYP3A4 indukuje. To může vést k urychlení metabolismu hormonální antikoncepce a selhání jejího účinku. Podobně může třezalka snížit účinek antiretrovirotik, digoxinu nebo warfarinu.
Přípravky obsahující jinan (Ginkgo biloba) inhibují faktor aktivující destičky (PAF) a v několika případech po kombinaci s ibuprofenem nebo warfarinem vedly k fatálnímu cerebrálnímu krvácení. Kombinace jinanu s antiagregancii nebo antikoagulancii je tedy značně riziková.
Přípravky obsahující podběl (Tussilago farfara) mohou po dlouhodobém podávání vyšších dávek spolu s jinými hepatotoxickými látkami (např. alkohol a některá analgetika) způsobit závažné jaterní problémy.
Také běžně užívané koření pepř černý (Piper nigrum) a jeho hlavní obsahová látka − alkaloid piperin − působí ve vyšších dávkách jako inhibitor mnoha enzymů, což vede například ke zvýšení hladiny antiepileptika valproátu.
Lékové interakce se objevují stále častěji a mohou způsobit závažné problémy, proto je třeba stálé obezřetnosti. Pomocí pro rozhodování mohou být pro pacienty informace z příbalových letáků a pro lékaře i další zdravotnické profesionály souhrn údajů o léčivém přípravku nebo aktuální odborné zdroje. Lékaři i pacienti mají samozřejmě možnost vždy se poradit s lékárníkem.
Velkým pomocníkem v boji s lékovými interakcemi by se měl stát lékový záznam pacienta. Jednání o jeho konečné formě stále probíhají, ale díky této nadstavbě elektronické preskripce by se měli zdravotníci s prokazatelným vztahem k danému pacientovi včas o případných interakcích dozvědět.
(jtr)
Zdroje:
1. Nechtěných lékových interakcí přibývá. Zastaví to elektronické recepty? Tisková zpráva. AIFP, 22. 3. 2019.
2. Factsheet. AIFP, 2019.
3. Slíva J. Lékové interakce křížem krážem. Prezentace. 2019.
4. Gregar J., Šimková I., Urbánek K. Lékové interakce inhibitorů protonové pumpy. Klinická farmakologie a farmacie 2011; 25 (4): 188–191.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
