Těhotenství je jedním z hlavních faktorů podílejících se na rozvoji křečových žil, žilní insuficience a otoků dolních končetin. K nejčastějším příznakům varixů a otoků patří bolest, noční křeče, necitlivost, brnění a pocit těžkých bolavých nohou. Léčba křečových žil je v zásadě trojí – chirurgická, farmakologická a nefarmakologická. Léčba otoků dolních končetin je naproti tomu ve většině případů pouze symptomatická.
Jedna z prací Cochrane Collaboration se zaměřila na zhodnocení léčebných modalit užívaných ke zmírnění obtíží spojených s křečovými žilami a otoky dolních končetin v těhotenství. Vědci zpracovali dostupné randomizované studie zabývající se křečovými žilami, otoky dolních končetin nebo oběma problémy současně v průběhu těhotenství.
Další studie (soubor 35 žen) prokázala, že není signifikantní rozdíl v objemu končetiny při užívání kompresní terapie a v klidovém režimu s elevací dolních končetin (WMD – 258,80 %, 95% CI 566,91–49,31).
Poslední studie (soubor 55 žen) porovnávala reflexní masáže a klidový režim s elevací dolních končetin. Reflexní masáže signifikantně snížily obtíže spojené s otokem (redukce symptomů: RR 9,09, 95% CI 1,51–58,54). Nepodařilo se prokázat signifikantní rozdíl ve spokojenosti žen s jednotlivými způsoby intervence a jejich akceptabilitě (RR 6,00, 95% CI 0,92–39,11).
Z výsledků vyplývá, že rutin je účinným pomocníkem při potlačování příznaků křečových žil v pozdním těhotenství. Jeho působení však bylo zkoumáno na malém souboru (69 žen) a studie nenabízí dostatek dat ke zhodnocení bezpečnosti jeho podávání v těhotenství. Neměl by být tedy rutinně doporučován. Reflexní masáže pomáhají zmírnit příznaky otoků dolních končetin. Jejich účinek však byl opět prokázán jen malým souborem (43 žen). Kompresní punčochy nepřinášejí naproti tomu žádné výhody ve zmírnění otoků.
Získané závěry nejsou definitivní. K ověření výhod a nevýhod zmíněných způsobů léčby je třeba dalšího výzkumu.
(raf)
Zdroj: Cochrane Rev Abstract. 2007, The Cochrane Collaboration.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
