Ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby se člověk bohužel nezbaví tak snadno jako třeba rýmy. Řadí se totiž mezi chronická, dlouhá léta probíhající onemocnění. A v podstatě by se dalo říci, že se jich člověk zcela nezbaví nikdy.
Ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby se člověk bohužel nezbaví tak snadno jako třeba rýmy. Řadí se totiž mezi chronická, dlouhá léta probíhající onemocnění. A v podstatě by se dalo říci, že se jich člověk zcela nezbaví nikdy. To ale rozhodně neznamená, že by bylo třeba propadnout panice...
Tyto nemoci, řadící se do tzv. nespecifických střevních zánětů, opravdu ve většině případů trápí postiženého po celý život. Jen někteří pacienti mají to štěstí, že za život zažijí pouze jednu ataku nemoci a pak již nemají žádné obtíže. Většina pacientů se potýká s různě dlouhými obdobími zhoršení, která se střídají s obdobími zlepšení.
Když imunita reaguje přehnaně
Příčina těchto střevních zánětů není odborníkům dosud zcela jasná. Co ale jasné je, je průběh samotné nemoci a změny probíhající ve střevě i v organismu celkově, hlavně ve smyslu přehnaných reakcí imunitního systému. Léčba ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby je proto v současné době cílena především na co nejefektivnější a nejdlouhodobější potlačení jak obtíží pacienta, tak dějů, které způsobují poškození postižených orgánů.
Mám zánět ve střevě, ale nevím o tom
V těchto dvou větvích léčby tkví pro pacienta nenápadný, leč důležitý háček. Obtíže pacienta a objektivní známky aktivity onemocnění (zánětlivé markery, stav střevní sliznice, riziko komplikací a další) si vzájemně nemusejí odpovídat. Jednoduše řečeno: pacient se značnými obtížemi nemusí mít žádné výrazné známky aktivity onemocnění, a naopak: člověk bez obtíží může mít onemocnění velmi aktivní.
Léčbu není radno podceňovat
Při zlepšení nebo vymizení obtíží pacienta nezřídka láká celou léčbu vysadit (často je nutno užívat několik léků denně, z nichž většina může mít nepříjemné nežádoucí účinky). Jenže kvůli tomu, že i při vymizení obtíží onemocnění dál probíhá (tj. vymizení obtíží zde rozhodně neznamená vyléčení), vysazení léčby často vede ke zhoršení stavu a opětovnému nástupu obtíží a případně i komplikacím onemocnění.
Navíc i když se podaří jak zmírnit obtíže, tak zklidnit aktivitu onemocnění, je třeba vhodnou léčbou „udržovat nemoc na uzdě“. A to hlavně kvůli co největšímu omezení patologické aktivity imunitního systému, a tím rizika znovuvzplanutí zánětu. Proto je důležité v léčbě vytrvat a nenechat se ukolébat tím, že obtíže vymizely.
Zdroj:
- Klener et al. – Gastroenterologie, hepatologie (Vnitřní lékařství, Galén)
(zak)
