Metodika a výsledky studie fáze III PALOMA-2, popisující efekt kombinace palbociklibu a letrozolu při léčbě pokročilého HR-pozitivního a HER2-negativního karcinomu prsu u postmenopauzálních žen, byly na konci roku 2016 publikovány v New England Journal of Medicine.
Předchozí klinická studie fáze II ukázala, že kombinace palbociklibu a letrozolu prodlužuje přežití bez progrese více než při použití samotného letrozolu v rámci iniciální terapie postmenopauzálních žen s HR+/HER2− pokročilým karcinomem prsu. Následující studie fáze III měla za cíl ověřit a rozšířit zjištění o účinnosti a bezpečnosti užití kombinace palbociklibu a letrozolu v této indikaci.
Ve dvojitě zaslepené studii bylo v poměru 2 : 1 náhodně rozděleno 666 postmenopauzálních žen s HR+/HER2− karcinomem prsu, jež dosud neprodělaly léčbu pokročilého onemocnění. První skupině byla podávána kombinace palbociklibu a letrozolu, druhé skupině letrozol s placebem. Primárně byla hodnocena doba přežití bez progrese, dále byly hodnoceny celková doba přežití, objektivní míra odpovědi na léčbu, klinický přínos, výsledky udávané samotnými pacientkami, farmakokinetické vlastnosti a bezpečnost léčby.
Medián doby přežití bez progrese u skupiny užívající kombinaci palbociklibu a letrozolu dosahoval 24,8 měsíce ve srovnání s 14,5 měsíce u skupiny užívající letrozol s placebem.
Nejčastějšími nežádoucími účinky 3. a 4. stupně byly neutropenie (u 66,4 % pacientek, kterým byla podávána kombinace palbociklibu a letrozolu, ve srovnání s 1,4 % u pacientek, kterým byl podáván letrozol s placebem), leukopenie (24,8 vs. 0 %), anémie (5,4 vs. 1,8 %) a únava (1,8 vs. 0,5 %). Febrilní neutropenie se vyskytla u 1,8 % pacientek ve skupině léčené kombinací palbociklibu a letrozolu, oproti tomu ve skupině léčených pouze letrozolem se nevyskytla u žádné pacientky.
Nutnost trvalého přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byla zaznamenána u 43 pacientek (9,7 %) ve skupině palbociklib + letrozol a u 13 pacientek (5,9 %) ve skupině letrozol + placebo.
U pacientek s dříve neléčeným HR+/HER2− pokročilým karcinomem prsu vedlo nasazení kombinace palbociklibu s letrozolem k signifikantně delší době přežití bez známek progrese oproti léčbě samotným letrozolem. Ve skupině léčených uvedenou kombinací byl však častěji zaznamenán očekávaný myelotoxický efekt terapie.
(gpl)
Zdroj: Finn R. S., Martin M., Rugo H. S. et al. Palbociclib and letrozole in advanced breast cancer. N Engl J Med 2016; 375 (20): 1925−1936.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
