Léčba katarakty je stále opředena řadou mýtů. Pacienti často žijí v mylné představě, že se toto oční onemocnění týká pouze starých osob. Ovšem faktem je, že výjimkou nejsou ani nemocní ve věku okolo 40−50 let. Neřešené obtíže pak některé jedince výrazně omezují v každodenním životě, zakalené a neostré vidění mimo jiné ovlivňuje jejich řidičské schopnosti.
Pacienti se také často obávají bolesti způsobené chirurgickým zákrokem. Chybí všeobecné povědomí o tom, že jde o miniinvazivní bezbolestný výkon, který je navíc v Česku prováděn velmi často – celkem se uskuteční více než 100 tisíc operací ročně. Další obvyklé obavy pramení z délky rekonvalescence, ovšem i ta bývá bezproblémová a rychlá. Většina pacientů vidí dobře již druhý den po operaci a k úplné stabilizaci vidění dochází zpravidla do měsíce.
Příčin vzniku katarakty je mnoho. Nejčastěji jde o tzv. nekomplikovanou senilní kataraktu související se stárnutím čočky. Způsobena může být také metabolickým, systémovým či očním onemocněním (pigmentová retinopatie, uveitida), případně v důsledku mechanických a chemických traumat nebo dlouhodobého užívání léků (např. kortikosteroidů). Vzniknout může i po jiném oftalmologickém zákroku (trabekulektomie, operace odchlípené sítnice), v souvislosti s refrakčními vadami (zejména vysokou myopií), vlivem slunečního a ionizujícího záření a zvláštní skupinou jsou potom vrozené katarakty.
Významnými rizikovými faktory jsou kouření a alkoholismus. Z toho pak vycházejí i doporučení ohledně možné prevence katarakty – jde zejména o ochranu před UV zářením, zanechání kouření, alkoholovou abstinenci či střídmost, dále je doporučována kvalitní výživa a optimální pitný režim.
Metodou léčby katarakty je výhradně chirurgický výkon, při kterém je z pacientova oka vyňata jeho přirozená čočka a nahrazena čočkou umělou.
Primární indikací je porucha zraku a subjektivní obtíže pacienta v důsledku zákalu čočky, které negativně ovlivňují kvalitu jeho života. Mezi další indikace patří mj. anizometropie, zákal čočky bránící optimálnímu vyšetření nebo typy léčby, jako je fotokoagulace sítnice, pars plana vitrektomie, dále čočka indukující uzávěr komorového úhlu, fakolytický glaukom a další. Aby bylo dosaženo optimální pooperační refrakce operovaného oka, oftalmolog před výkonem změří biometrii, s jejíž pomocí se stanoví správná optická mohutnost umělé nitrooční čočky, která bude pacientovi implantována.
Pokud jde o samotnou operaci, za lege artis se považuje co nejšetrnější odstranění čočkového jádra a čočkových hmot a zároveň zachování podstatné části pouzdra čočky s implantací umělé čočky do kapsulárního vaku. Tomuto principu vyhovuje technika ultrasonické fakoemulzifikace, další variantou je použití femtosekundového laseru. Operační technika pak může být modifikována podle nitroočního nálezu u pacienta, stejně tak typ použité čočky. V současné době jsou kromě standardních monofokálních sférických čoček na trhu k dispozici i různé prémiové čočky určené například k současné korekci refrakčních vad.
Komplikace operace katarakty vedoucí ke ztrátě vizu jsou vzácné.
(lek)
Zdroje:
1. Boření mýtů: Nejčastější strach z operace šedého zákalu. Oči jako rys, 2023. Dostupné na: https://ocijakorys.cz/blog/boreni-mytu-nejcastejsi-strachy-z-operace-sedeho-zakalu
2. Katarakta. Wikiskripta. Dostupné na: www.wikiskripta.eu/w/Katarakta
3. Kuchynka P., Mazal Z., Studený P., Hamouz J. Standard pro diagnostiku a léčbu: Katarakta dospělých. Česká oftalmologická společnost ČLS JEP, 3. 10 2023. Dostupné na: http://oftalmologie.com/cs/doporucene-postupy/standard-pro-diagnostiku-a-lecbu-katarakta-dospelych.html
