Kruhy a váčky pod očima jsou způsobeny hromaděním krve nebo dalších tekutin v podočnicovém prostoru. U dětí jsou nejčastěji způsobeny nasální kongescí, záněty oční spojivky, úrazem čela a nosu, operačními výkony v obličeji nebo tumory.
Děti s alergickou rýmou mívají dolní víčka zabarvená modrošedě až purpurově. V anglosaské literatuře je používán výraz „allergic shiners“ (alergické monokly). Jejich podkladem je venostáza při nazální kongesci. Podle Dukova popisu z r. 1930 se monokly objeví nejdříve po 1 roce trvání rýmy. Jsou považovány za důležitý příznak chronické alergické rýmy.
Autoři z Tchaj-wanu provedli počítačové hodnocení digitálních fotografií dětí s alergickou rýmou. Cílem bylo přesně stanovit význam a měnivost monoklů ve vztahu k závažnosti rýmy. Bylo vyšetřeno celkem 249 dětí ve věku 6–12 let, v souboru bylo 126 dětí s alergickou rýmou a 123 zdravých kontrol. Alergická rýma byla potvrzena průkazem zvýšeného celkového a specifického IgE.
Děti byly opakovaně vyšetřeny na Národní univerzitní klinice v Tchaj-wanu, celkem 4× s měsíčními intervaly. Vždy byl digitálním fotoaparátem proveden snímek obličeje a účastníci vyplnili dotazník týkající se příznaků a kvality života s alergickou rýmou. Počítačem byla hodnocena velikost a tmavost monoklů. Výsledky byly statisticky zpracovány.
Monokly byly větší a tmavší u alergiků. Tmavost korelovala s délkou trvání rýmy a se závažností jejích příznaků. Monokly byly tmavší také u pacientů se závažnějšími očními příznaky. Velikost monoklů s příznaky nekorelovala lineárně. Autoři tak objektivním a reprodukovatelným kvantitativním hodnocením potvrdili empirické pozorování. Alergické monokly tmavnou a zvětšují se úměrně trvání a závažnosti příznaků alergické rýmy a zánětu spojivek.
(van)
Zdroj: Chen, CH-H a spol., J Allerg Clin Immunol, 2009, 123, 665–71.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.