Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?
    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Mazová zátka a její řešení
    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Které respirační infekce mají aktuálně navrch aneb nemáme jen SARS-CoV-2 – výsledky původní české studie

24. září 2021
3 min čtení
Následující studie provedená v českém prostředí mapuje aktuální situaci na poli etiologických agens nyní probíhajících virových respiračních infekcí a zároveň hledá odpověď na otázku: Skutečně u pacientů s klinickými příznaky akutní respirační infekce stále dominuje delta varianta koronaviru SARS-CoV-2?

Úvod

Nastupující podzim a „chřipková sezóna“ s sebou nesou otázky, která etiologická agens se budou uplatňovat nejvíce. Bude dominovat infekčnější delta varianta SARS-CoV-2, která pozvolna mění svůj klinický projev, nebo se o slovo opět přihlásí chřipka, jež si v loňském roce a na začátku letošního dala pauzu? Případně bude etiologie akutních respiračních infekcí úplně jiná?

Reklama

Metodika a průběh studie

Pro účely této studie bylo analyzováno 152 nazofaryngeálních výtěrů (provedených v období od 5. 8. do 31. 8. 2021) od pacientů, u nichž bylo na základě klinického stavu (kašel, teplota, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, zimnice aj.) podezření na infekci SARS-CoV-2. Vzorky nazofaryngeálních výtěrů, v nichž se neprokázala přítomnost viru SARS-CoV-2, byly dále analyzovány na přítomnost jiných respiračních virových agens.

Reklama

Pro testování na přítomnost SARS-CoV-2 byla použita diagnostická souprava DBdirect COVID-19 Multiplex RT-PCR Kit (DIANA Biotechnologies, s. r. o.), pro zjištění přítomnosti jiných respiračních virových agens ve vzorku metodou přímého průkazu byly použity diagnostické soupravy AllplexTM Respiratory Panel 1, 2 a 3 (Seegene Inc.). Při použití těchto diagnostických souprav lze ve vzorku nazofaryngeálního výtěru zjistit přítomnost následujících virových respiračních agens: virus chřipky A, subtyp H1 viru chřipky A, subtyp H3 viru chřipky A, virus pandemické chřipky H1N1, virus chřipky B, lidský respirační syncytiální virus A, lidský respirační syncytiální virus B, adenovirus, viry parainfluenzy 1–4, enterovirus, lidský metapneumovirus, lidský koronavirus 229E, lidský koronavirus NL63, lidský koronavirus OC43, lidský rhinovirus a lidský bocavirus.

Výsledky

Ze 152 pacientů s klinickými symptomy akutní respirační infekce bylo u 86 (56,58 %) z nich metodou PCR prokázáno virové respirační agens. U 33 (38,37 %) pacientů byl prokázán lidský rhinovirus (HRV), nejčastější etiologické agens běžného nachlazení, u 25 (29,07 %) pacientů SARS-CoV-2, původce onemocnění COVID-19, u 12 (13,95 %) pacientů lidský koronavirus OC43 (HCoV-OC43), u 12 (13,95 %) pacientů virus parainfluenzy 3 (PIV3), schopný vyvolat bronchiolitidu a zápal plic a po 1 případu (dohromady 4,65 %) potom lidský respirační syncytiální virus (RSV), lidský metapneumovirus (MPV), adenovirus (AdV) a lidský koronavirus 229E (HCoV-229E). Zároveň se u 10 pacientů, u nichž byl zjištěn HCoV-OC43, podařilo prokázat rovněž lidský bocavirus (HBoV), avšak určit, které agens bylo skutečným původcem klinických obtíží, je nemožné. Nicméně možnost koinfekce těmito dvěma respiračními viry existuje a v našem případě nebyla nijak výjimečná. Procentuální zastoupení jednotlivých zachycených virových respiračních agens přehledně ukazuje graf na obr. 1.

Obr. 1  Procentuální zastoupení etiologických agens současných respiračních virových infekcí

Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách ukazuje tab. 1 a také graf na obr. 2. Jak je patrné z tabulky, nejpostiženější skupinou, pokud jde o akutní respirační infekce, se jeví lidé ve věku 16–30 let, těsně následovaní osobami ve věku 31–45 let. Zajímavý je jistý nepoměr mezi výskytem HRV (13 případů) a SARS-CoV-2 (2 případy) ve věkové skupině 16–30 let, když by právě ta měla být v současné chvíli tou nejzasaženější onemocněním COVID-19. Co do počtu případů v této věkové skupině bylo více záchytů také HCoV-OC43 (5 případů). Je však třeba mít na paměti, že nešlo o náhodný výběr vzorků, nýbrž o pacienty s klinickými příznaky akutní respirační infekce, kteří byli indikovaní k vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2.

Tab. 1  Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách

Obr. 2  Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách. Pro větší přehlednost nebyly do grafu zahrnuty ojedinělé záchyty RSV, MPV, AdV a HCoV-229E.

Záchyt jednotlivých virových respiračních agens v průběhu srpna 2021 ukazuje graf na obr. 3. Z něj je patrný mírný nárůst akutních respiračních infekcí ve druhé polovině měsíce, což by mohlo souviset s nepříznivým počasím, jež v tomto období panovalo a nahrává akutním respiračním infekcím, respektive jejich šíření.

Obr. 3  Záchyt virových respiračních agens a jejich četnost v jednotlivých dnech v průběhu srpna 2021

V případě SARS-CoV-2 však mohou být výsledky zkresleny tím, že pacienti s klinickými příznaky akutní respirační infekce nemusejí nutně vyhledávat lékaře, který by je k vyšetření indikoval, ale mohou se nechat otestovat „zdarma“ v rámci screeningu. Pacienti, kteří byli pozitivně testováni na přítomnost SARS-CoV-2, v rámci screeningu nebyli do této studie zahrnuti, neboť nebylo možné odlišit, kdo skutečně vykazoval v čase odběru klinické příznaky akutní respirační infekce a kdo nikoliv. Nicméně představu, kolik pozitivně testovaných lidí v rámci screeningu jsme v době této studie zachytili, poskytuje graf na obr. 4. Při srovnání s obr. 3 zde není v průběhu měsíce patrný pozvolný nárůst pozitivních případů, spíše naopak. Kdyby se oba grafy sloučily dohromady, byl by patrný – zejména v posledních dvou dnech srpna 2021, kdy počasí vskutku nebylo příznivé – spíš nárůst případů HRV než SARS-CoV-2.

Obr. 4  Záchyt SARS-CoV-2 při screeningovém vyšetření v průběhu srpna 2021

  

 

Závěr

Etiologie aktuálně probíhajících respiračních virových infekcí není omezena pouze na SARS-CoV-2, ale uplatňují se i jiná agens, jak ukazují mimo jiné výsledky této studie. Největší podíl má lidský rhinovirus, který je – jak známo – schopen inhibovat replikaci právě SARS-CoV-2. Mohl by zvyšující se počet případů infekcí, za nimiž by stál právě lidský rhinovirus, znamenat snižující se počet případů SARS-CoV-2? Rovněž zajímavé by mohlo být, kdyby se pacienti, kteří jsou testováni pouze na přítomnost viru SARS-CoV-2, testovali i na přítomnost jiných virových respiračních agens. Mohla by zde být rázem epidemie HRV či PIV3? A proč diagnostika akutní virové respirační infekce končí u negativního výsledku na SARS-CoV-2? Z epidemiologického hlediska by jistě bylo přínosné zajímat se právě i o další etiologická agens.

 

Poděkování

Poděkování patří firmě MEDISTA, spol. s r. o., která pro realizaci této studie poskytla komerční diagnostické soupravy AllplexTM Respiratory Panel 1, 2 a 3 vyráběné společností Seegene Inc.

Mgr. Pavel Hošek
VIDIA-DIAGNOSTIKA, spol. s r. o.

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025
1. září neznamená jen začátek nového školního roku, ale je to také Světový den chronické lymfocytární leukémie (CLL). Toto onemocnění je v Česku nejčastější formou leukémie dospělých, na 100 000 obyvatel připadá přibližně 50 pacientů. Díky moderní cílené léčbě se dnes již naštěstí dožívají věku běžné populace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

15. června 2026
15. června 2026
V moderní psychiatrii je vysoká míra komorbidity spíše pravidlem než výjimkou. Pacienti s úzkostnými poruchami často trpí depresí, obvyklé jsou i psychiatrické komorbidity doprovázející zneužívání návykových látek. Dosavadní diagnostické manuály (DSM-5 či MKN-11) však tyto stavy striktně oddělují. Nejnovější rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise Nature loni v prosinci přinesla dosud nejdetailnější pohled na genetické pozadí 14 klíčových psychiatrických diagnóz. Potvrzuje, že biologické hranice mezi nimi jsou mnohem prostupnější, než jsme si mysleli.
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.
Z medicíny
Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Je známo, že cirkadiánní výkyvy tepové frekvence (TF) souvisejí s kardiovaskulárním (KV) zdravím. Riziková je především absence dostatečného nočního poklesu TF. Tu lze účinně řešit pomocí betablokátorů (BB). Jaké důsledky má chybějící kompenzace TF během noci, ukazuje řada studií.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicíny
Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025
Z medicínyLifestyle
Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/32

8. října 2025
8. října 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
Z medicíny
Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicínyLifestyle
Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/32

8. října 2025
8. října 2025
Přihlásit