K projevům kopřivky na kůži patří zarudlé edematózní svědivé kožní eflorescence velikosti od drobných pupínků až po plošné několikacentimetrové projevy. Jejich lokalizace se může rychle měnit, mizí a znovu se objevují. Mohou svědit, pálit, brnět a tyto problémy bývají nejčastější v noci.
Pacienti si postiženou oblast většinou třou, rozškrábání není časté. Kromě toho se mohou objevovat i bledé otoky v různých oblastech kůže a obdobné projevy mohou být i na sliznicích. Podstatou těchto projevů je uvolňování histaminu z žírných buněk a bazofilů v podkoží.
Mechanizmus spouštějící uvolnění histaminu však není vždy jasný. Někdy je to na podkladě alergické reakce IgE typu, někdy se tvoří autoprotilátky proti IgE receptoru nebo je reakce závislá na tvorbě leukotrienů nebo jsou mechanizmy jiné. U akutních i chronických kopřivek bývá také často vyvolávajícím činitelem infekce.
Kopřivky dělíme na spontánní, fyzikální a speciální. Podle trvání na akutní a chronické, které trvají déle než 6 týdnů. Infekčními agens, která mohou vyvolat kopřivku, jsou viry, bakterie, plísně i parazité. Mezi nejčastější bakterie, které lze dát s kopřivkou do souvislosti, patří H. pylori, streptokoky, stafylokoky, yersinie a mykoplazmata, mezi viry patří ke spouštěčům HIV, virus influenzy, adenoviry, enteroviry, rotaviry, RSV, viry hepatitidy, herpetické viry, parvovirus a norovirus. Nejčastějšími parazitárními původci kopřivky jsou blastocyty, guardie, toxocary, trichomonády, plazmodia a kmeny anisakis a strongyloides.
Mezi onemocnění, která jsou nejčastějšími spouštěči kopřivkových reakcí, lze řadit rinofaryngitidy, tonsilitidy, sinusitidy, zubní infekce a močové infekce. Při chronické kopřivce pátráme tedy podle nejpravděpodobnější anamnézy po těchto jednotlivých agens a snažíme se infekci cíleně eradikovat antibiotickou léčbou.
Současně podáváme antihistaminika, která jsou v této indikaci podávána v dávkách dvou - až čtyřnásobných než při léčbě polinózy. Imunosupresivní celková léčba by měla být nasazována až po pečlivém vyšetření a přeléčení všech možných infekčních fokusů.
(van)
Zdroj: Allergy, Asthma & Clinical Immunology 2009, 5 : 10; doi: 10.1186/1710-1492-5-10.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
