Souvislost myšího alergenu v domácím prostředí s rozvojem hvízdání, astmatu a alergie v dětství není zatím dobře prozkoumána. Výskyt astmatu v průmyslově vyspělých zemích včetně USA v poslední době stoupá. Více než 80 % dětských astmatiků je alergických na jeden nebo více inhalačních alergenů.
Mnoho studií již zkoumalo vliv alergenů roztočů, domácích mazlíčků nebo švábů na rozvoj hvízdaní, astmatu nebo alergie v dětství. O vlivu myšího alergenu na rozvoj alergií není zatím známo téměř nic. V poslední době ale bylo prokázáno, že děti s astmatem jsou myšímu alergenu vystavovány velice často, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech. Cílem studie amerických autorů bylo prozkoumat vliv myšího alergenu na rozvoj hvízdání, alergie a astmatu v prvních sedmi letech života.
Studie se zúčastnilo 498 dětí ve věku od narození do sedmi let, jejichž rodiče trpěli astmatem nebo alergií. Rodiče pravidelně odpovídali na dotazy týkající se kontaktu s myším alergenem v domácnosti. Současně bylo množství tohoto alergenu vyšetřováno v prachu z domácností v době, kdy dítě bylo 2 až 3 měsíce staré.
Rodiči udávaný výskyt myší v domácnosti během 1. roku života dítěte byl rizikovým faktorem pro přechodné hvízdání v časném věku. Současný výskyt myšího alergenu byl rizikem pro současné hvízdání, avšak časná expozice myšímu alergenu nebyla rizikovým faktorem pro rozvoj astmatu, ekzému nebo alergické rýmy ve věku 7 let. Znamenala ale vyšší riziko pro senzibilizaci na více než 1 alergen ve školním věku.
Výsledkem studie bylo tedy zjištění, že u dětí rodičů s astmatem nebo alergií zvyšuje kontakt s myším alergenem riziko hvízdání během prvních sedmi let života. Časná expozice myšímu alergenu je spjata s časným hvízdáním a s alergickou senzibilizací později v životě.
(van)
Zdroj: Phipatanakul W, a spol. Allergy 2008;63 : 1512–1518.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
