Téměř dvacet procent aktivního obyvatelstva v Evropě a Severní Americe pracuje ve směnném provozu. Pokud by se potvrdila některá z teorií o škodlivosti těchto provozů, ovlivnilo by to miliony lidí po celém světě.
V posledních letech byly zveřejněny dvě studie popisující nechvalný dopad narušení cirkadiánního rytmu na zdraví člověka. Jedná se o vyšší riziko koronárního postižení a překvapivě také o vyšší riziko vzniku rakoviny.
Bylo zjištěno, že lidé pracující na směny mají vyšší hladinu celkového cholesterolu a LDL, a naopak nižší HDL. Tyto rozdíly v lipidovém metabolismu jsou nezávislé na ostatních faktorech, jako je kouření, obezita, stravovací návyky či fyzická aktivita.
Japonští vědci publikovali experimentální studii, která se týkala pracovníků přeřazených z denní práce na noční. Byl zaznamenán narůst hladin sérového cholesterolu, glukózy, kyseliny močové a adrenalinu v moči. Po návratu se tyto hodnoty normalizovaly.
Koncem minulého roku byla zveřejněna zpráva společnosti IARC (International Agency for Research on Cancer), která potvrzuje vyšší riziko vzniku rakoviny u zaměstnanců směnných provozů. U žen se jedná o karcinom prsu a colon, u mužů o rakovinu prostaty.
Zde se předpokládá vliv hormonu melatoninu. Ten je produkován právě v noci. Světlo zastavuje jeho vylučování, tudíž lidé pracující v noci, při umělém osvětlení, mohou mít nižší hladinu tohoto hormonu. Zvažuje se i vliv suprese imunitního systému vlivem spánkové deprivace. Následně pak může dojít k poškození genů, k produkci abnormálních buněk a zhoubnému bujení.
Ač bude práce na směny zařazena mezi "pravděpodobné" kancerogeny, je nemožné se jí zcela vyhnout. Existuje tedy několik doporučení, jak alespoň minimalizovat její dopad. Je vhodné vyvarovat se častého střídání denních a nočních směn, lépe je pracovat stále v noci. Při noční práci by mělo být zajištěno dostatečné osvětlení prostoru. Po návratu z noční směny se doporučuje spát v tmavé a tiché místnosti. Pracujícím lze podávat melatoninové tablety, které však nelze užívat dlouhodobě, neboť může dojít k útlumu produkce hormonu vlastním organismem.
(pes)
Zdroj: Shift Work Linked To Organ Disease. Study Suggests. American Journal of Epidemiology 2006;164(6):549–555.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
