Srovnáním klinického efektu kombinované léčby dvou různých inhibitorů cholinesterázy a memantinu u nemocných s Alzheimerovou chorobou se zabývala nová japonská studie. Její výsledky byly letos publikovány v časopisu Journal of Alzheimer’s Disease.
Nedávno provedená retrospektivní studie japonských autorů (The Okayama Memantine Study) se zabývala srovnáním efektivity kombinované terapie inhibitory cholinesterázy (donepezilu či galantaminu) a memantinu u nemocných s Alzheimerovou chorobou (n = 114). Hodnocení bylo prováděno s využitím 6 baterií testů při zahájení léčby, po 6 měsících monoterapie inhibitory cholinesterázy a dále po 3, 6 a 12 měsících od přidání memantinu. Testy byly zaměřeny na hodnocení kognitivních a afektivních funkcí pacientů.
Přidání memantinu k terapii inhibitory cholinesterázy vedlo po dobu 6 měsíců ke stabilizaci výsledků v testech Mini-Mental State Examination (MMSE) a Hasegawa Dementia Rating Scale-Revised (HDS-R). Po 12 měsících kombinované terapie došlo v obou podskupinách k signifikantnímu poklesu výsledných hodnot. V hodnotách testu Frontal Assessment Battery (FAB) došlo k poklesu po 12 měsících od přidání memantinu k léčbě donepezilem, zatímco v podskupině s galantaminem bylo po 6 měsících kombinované léčby zaznamenáno zlepšení. Afektivní funkce byly po přidání memantinu dobře zachovány po dobu 12 měsíců. Výjimku tvořily hodnoty dosažené ve škále hodnotící apatii, u kterých došlo po 12 měsících od zahájení kombinované léčby ke zhoršení v případě podskupiny užívající galantamin.
Přidání memantinu k terapii donepezilem stabilizovalo skóre v testech hodnotících kognitivní funkce na dobu 6 měsíců a afektivní funkce na dobu 12 měsíců. Přidání memantinu k léčbě galantaminem vedlo ke zlepšení hodnot dosažených v testu FAB po 6 měsících, avšak ve škále hodnotící apatii došlo ve stejné podskupině po 12 měsících kombinované terapie ke zhoršení.
(veri)
Zdroj: Matsuzono K., Hishikawa N., Ohta Y. et al. Combination therapy of cholinesterase inhibitor (donepezil or galantamine) plus memantine in the Okayama Memantine Study. J Alzheimers Dis 2015; 45 (3): 771–780.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
