Kanabidiol (CBD) je jednou z mnoha kanabinoidních sloučenin obsažených v konopí setém. CBD a tetrahydrokanabinol (THC) mají sice podobnou molekulární strukturu, CBD však na rozdíl od THC přímo nestimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2, a nemá tedy jeho psychoaktivní účinky.
CBD má široké spektrum příznivých efektů – antipsychotické, protizánětlivé, neuroprotektivní i anxiolytické. O jeho využití a účinku na úzkost u pacientů s Parkinsonovou nemocí však doposud nebylo příliš známo. Cílem studie publikované v únoru letošního roku bylo vyhodnotit u těchto pacientů efekt akutně podaných 300 mg CBD na úzkost a třes stimulované situačně vyvolanou úzkostí (SPST − simulated public speaking test).
Parkinsonova nemoc postihuje 3,3 % populace starší 64 let. Je nejčastější poruchou bazálních ganglií, mozkové struktury zodpovědné za kontrolu motorických funkcí. Základním podkladem poškození centrálního nervového systému u Parkinsonovy nemoci je degenerace dopaminergních buněk v pars compacta substantia nigra s následným deficitem dopaminu ve striatu. Degenerativní postižení buněk se týká také nucleus basalis, locus coeruleus a nucleus dorsalis raphae se sekundárním narušením cholinergního, adrenergního a serotonergního systému.
Tato dysfunkce se odráží v dalších typických příznacích Parkinsonovy choroby. Těmi jsou posturální, vegetativní a psychické poruchy – deprese, úzkost, apatie, poruchy spánku, psychózy apod. Úzkost se objevuje až u 67 % pacientů s Parkinsonovou nemocí a dále akcentuje motorické projevy, zejména třes.
Randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie se zúčastnilo celkem 24 pacientů (z toho 22 mužů, průměrný věk 64 let) s Parkinsonovou nemocí. Průměrná doba trvání nemoci u účastníků byla 6,5 roku. Většina pacientů byla na terapii levodopou (19 lidí). Dalšími užívanými antiparkinsoniky u účastníků byly pramipexol (11 pacientů), amantadin (8), selegilin (3), biperiden (2) a entakapon (1). Z ostatních léků se vyskytly simvastatin (4×), omeprazol (3×), atenolol (2×), losartan (2×), propranolol, nifedipin, amiodaron, melatonin, fenofibrát, levothyroxin, kyselina acetylsalicylová a finasterid (po 1 pacientovi).
Po užití placeba/300 mg CBD účastníci podstoupili test SPST (každý 2× v odstupu 15 dnů). Během testu byla sledována jejich tepová frekvence, krevní tlak, frekvence a amplituda třesu (akcelerometrem). K analýze byla využita i vizuální analogová škála nálady (VAMS − Visual Analog Mood Scales) a vlastní hodnocení účastníků.
Co se úzkosti hodnocené pomocí VAMS týká, objevily se zde signifikantní rozdíly mezi skupinou užívající CBD (faktor úzkosti [1; 21] = 6,27; p = 0,021) a placebovou skupinou (faktor úzkosti [2,75; 57,66] = 5,26; p < 0,001). Kognitivní porucha a dyskomfort hodnocené taktéž prostřednictvím VAMS se u skupiny na CBD/placebu signifikantně nelišily. U pacientů, kteří užili CBD, se také ve srovnání s těmi na placebu projevil signifikantní efekt na amplitudu tremoru měřenou akcelerometrem.
Tato zatím jediná studie svého druhu prokázala efekt CBD na indukovanou úzkost a třes u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Pozorování je v souladu s experimenty potvrzujícími anxiolytické účinky zmíněné látky. CBD by mohl být v budoucnu alternativou v léčbě úzkosti u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Je však třeba dalších a rozsáhlejších studií.
(dos)
Zdroj: de Faria S. M., de Morais Fabrício D., Tumas V. et al. Effects of acute cannabidiol administration on anxiety and tremors induced by a simulated public speaking test in patients with Parkinson's disease. J Psychopharmacol 2020; 34 (2): 189–196, doi: 10.1177/0269881119895536.
