Příjem potravin bohatých na kalorie, především konzumace "svačinek" pozdě v noci, dokáže narušit spánkové vzorce u dospělých. Jak zvýšený příjem energie, tak pozdní konzumace potravy může vést k opakovanému probouzení. Naznačují to výsledky studie, která byla prezentována na sympoziu SLEEP 2008 v Baltimore.
Dr. Zalcmanová a její spolupracovníci z katedry psychobiologie při Federální univerzitě v Sao Paulu zkoumali účinky konzumace potravy ve vztahu k spánku u padesáti dvou zdravých probandů ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti pěti lety. Účastníci studie po dobu tří dnů vyplňovali podrobný stravovací deník a zároveň byli podrobeni celonočnímu sledování pomocí polysomnografie s použitím mezinárodních standardních kritérií pro skórování dle Rechtschaffena a Kalese.
Celkový příjem energie podle získaných výsledků signifikantně koreluje s fragmentací spánku (r = 0,29; P < 0,05) a s indexem apnoe-hypopnoe (r = 0,40; P < 0,05). Podobně je tomu v případě pozdně noční konzumace kaloricky bohatých potravin, se statisticky významným vztahem jak k nočnímu probouzení (r = 0,69; P < 0,05), tak k indexu apnoe-hypopnoe (r = 0,65; P < 0,05). Obecně lze tedy na základě těchto výsledků odvodit, že pokud pacient více jí, a to zejména v noci, bude u něj s větší pravděpodobností docházet k fragmentaci spánku a ke zvýšenému riziku apnoe nebo hypopnoe.
Ačkoli by metodika a celkové provedení této studie podle výzkumníků mohly být propracovanější, její výsledky jsou do jisté míry přínosné pro lepší pochopení cirkadiánních rytmů a vztahu spánku a potravy. Na uvedenou studii navazuje počínající klinický výzkum, jehož cílem je zjistit, zda a jak příjem potravy ovlivňuje spánkový rytmus a cirkadiánní rytmy.
(zak)
Zdroj: SLEEP 2008 : 22nd Annual Meeting of the Associated Professional Sleep Societies: Abstract 0084. Presented June 10, 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
