Astma patří k nejčastějším chronickým nemocem. Ve Spojených státech amerických jím trpí 30 miliónů lidí, celosvětově 300 miliónů. S astmatem se druží i další onemocnění, jako jsou alergická rýma a ekzém. Nedávno bylo v odborné literatuře uveřejněno pozorování, že pacienti trpící astmatem mají v porovnání se zdravými jedinci vyšší riziko invazivního pneumokokového onemocnění.
Pneumokok je nejčastějším vyvolavatelem zápalu plic, při průniku do krevního oběhu může vyvolat i celkové onemocnění – otravu krve (sepsi) – nebo může být infekce zanesena do mozkových blan, kloubů i dalších orgánů. Taková onemocnění jsou velmi závažná i při léčbě antibiotiky a dalšími moderními léčebnými prostředky.
V Americe byli proto astmatici zařazeni do rizikové skupiny pro tato onemocnění a je jim doporučováno očkování proti pneumokoku. Přesná příčina tohoto stavu však není dosud známa. Jak jsou na tom astmatici s náchylností k onemocněním vyvolaným bakteriemi příbuznými pneumokokům? Mají vyšší náchylnost také ke streptokokové angíně?
Tuto otázku ve své studii řešili američtí lékaři. Zkoumali 327 dětí ve věku do 18 let. Zpětně hodnotili jejich lékařské záznamy za celý život a soustředili se především na diagnózu astmatu a průkaz infekce pyogenním streptokokem, který je vyvolavatelem angíny. 35 % dětí ze sledované skupiny mělo astma. Riziko streptokokového onemocnění bylo u astmatiků 1,4× vyšší než u neastmatických dětí. Vysvětlení tohoto jevu zatím chybí. Je pravděpodobné, že dědičná vloha k astmatu způsobuje i vyšší vnímavost k některým infekcím. Přesnější vysvětlení však přinesou teprve další studie na toto téma.
(van)
Zdroj: Frey D., Allergy Astma Proc, 30, 2009, 540–545
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.