Hvízdavé bronchitidy jsou v kojeneckém, batolecím a dětském věku velmi časté. Patří k nejčastějším příčinám ošetření na pohotovosti a přijetí do nemocnice. U norských dětí je astma ve věku 10 let diagnostikováno u 20 % dětí, což je dvojnásobný počet oproti minulým deseti rokům.
Dětské astma tak je významným zdravotním problémem a jeho včasná léčba je prevencí akutních stavů s nutností hospitalizace. Nejvíce akutních ošetření a hospitalizací pro astma je ve věku do 4 let. Celkem 15–54 procentům těchto hospitalizací přitom lze správnou a včasnou léčbou zabránit.
V Jižním Rogalandu v Norsku pozorovali v posledních letech lékaři nárůst hospitalizací pro astma u dětí do 3 let. Zkoumali proto příčiny tohoto jevu. Doporučená záchranná léčba, kterou by měli podat rodiče při zhoršení stavu dítěte, byla podána pouze 33 procentům pacientů, kteří byli pro akutní exacerbaci hospitalizováni. Inhalační steroidy mělo před přijetím předepsáno 43 % pacientů a úlevovou léčbu beta-2-mimetiky 74 % pacientů. Rodiče hospitalizovaných pacientů velmi často kouřili.
Příčinu vysokého počtu hospitalizací pro akutní astma u malých dětí vidí autoři jednak v nedostatečné domácí i lékařské předhospitalizační léčbě, ale také v nedostatečné péči o prostředí, ve kterém astmatik pobývá. Zejména kouření a chování domácích zvířat, na které má pacient alergii, patří k prokazatelným a odstranitelným rizikovým faktorům.
Léčba inhalačními kortikosteroidy patří k prvním léčebným možnostem dětského astmatu. Jejich použití v nízkých dávkách je doporučováno i u závažnějších stavů opakované bronchiální obstrukce i přesto, že diagnóza astmatu není zatím potvrzená. Přínos této léčby je větší než její negativa. S nárůstem podávání inhalačních kortikosteroidů poklesly počty hospitalizací pro astma.
(van)
Zdroj: Reindal L. J of Asthma 2006;43 : 801–806.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
