Práce shrnuje nové vědecké poznatky, které naznačují, že Fuchsova endotelová dystrofie rohovky by mohla být považována za neurodegenerativní onemocnění.
Fuchsova endotelová dystrofie rohovky je poměrně časté onemocnění charakterizované progresivním úbytkem endotelových buněk, ztlušťováním Descemetovy membrány a ukládáním extracelulární matrix ve tvaru guttae. V pokročilých fázích onemocnění, většinou u pacientů nad 60 let věku, vzniká edém rohovky, který vede ke snížení zrakové ostrosti. Publikovaná práce srovnává paralely mezi touto dystrofií rohovky a neurodegenerativními onemocněními, u kterých jsou patogenní mechanismy mnohem lépe prozkoumány, jako je Huntingtonova choroba, Alzheimerova choroba nebo syndrom fragilního chromozomu X.
Jedním z důvodů, proč lze Fuchsovu endotelovou dystrofii rohovky považovat za neurodegenerativní onemocnění, je embryonální původ endotelu rohovky z neurální lišty. Buňky endotelu jsou postmitotické, terminálně diferencované a podobně jako neurony musejí zůstat funkční po celou dobu života jedince. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o onemocnění s expanzí trinukleotidových repetic, které podmiňují více než 20 neuromuskulárních a neurodegenerativních onemocnění. U pacientů s Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky dochází v 79 % případů ke zmnožení počtu tripletů ve třetím intronu transkripčního faktoru 4 (TCF4), zatímco u kontrolních jedinců je přítomno v < 3 %.
Další paralely mezi Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky a neurodegenerativními onemocněními jsou role oxidativního stresu a stresu endoplazmatického retikula, které přispívají k apoptóze neuronů u Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby. Nedávno totiž byla v endotelu postiženém Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky zjištěna nerovnováha oxidantů a antioxidantů a upregulace stresových markerů endoplazmatického retikula, což naznačuje, že hromadění nesprávně sbalených proteinů vede k apoptóze endotelových buněk.
Přestože mechanismus vzniku Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky na podkladě zmnožení počtu tripletů nebyl zatím objasněn, připustíme-li, že by se mohlo jednat o neurodegenerativní onemocnění, získáme na tuto chorobu nový pohled.
doc. MUDr. Petra Lišková, Ph.D.
Zdroj: Zhu A. Y., Eberhart C. G., Jun A. S. Fuchs endothelial corneal dystrophy: a neurodegenerative disorder? JAMA Ophthalmol 2014 Apr 1; 132 (4): 377−378.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.