Alergická rýma patří k běžným chronickým onemocněním a často se vyskytuje současně s dalšími alergickými chorobami, jako jsou astma a atopická dermatitida. Běžnou léčbou alergické rýmy jsou intranazální steroidy. Jejich vstřebávání do systémového oběhu by mohlo způsobit adrenální supresi. Proto je prováděna řada studií, které mají tento nežádoucí účinek odhalit nebo vyloučit.
K odhalení suprese je používáno několik testů, ale stále není jasné, který je nejlepší k průkazu potlačení osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny. Používá se měření ranní hladiny sérového kortizonu, které je ale málo citlivé. Lepším ukazatelem je stanovení 24hodinové plazmatické koncentrace kortizolu, protože ukazuje množství volného kortizolu během celého dne. Volný kortizol totiž představuje biologicky aktivní formu.
Pro výzkumné účely se dává přednost hodnocení plochy pod křivkou koncentrací plazmatického kortizolu. K reprodukovatelným a neinvazivním skríningovým testům patří noční sběr moči, kde se stanoví volný kortizol. Dynamické stimulační testy (např. ACTH test) zhodnotí lépe adrenální rezervu.
Míra systémové expozice při podávání intranazálních kortikoidů je závislá jednak na afinitě steroidu ke glukokortikoidnímu receptoru a jednak na farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech léku a také na způsobu aplikace. Pro všechny intranazální kortikoidy lze konstatovat, že dávky pod 800 µg/den u dospělých a pod 400 µg/den u dětí osu hypofýza – hypotalamus netlumí.
V některých studiích ale byl prokázán přechodný útlum růstu i při klinicky normální funkci osy. S mometazonfuroátem proběhlo více než 20 studií na 6 000 pacientech, dospělých i dětech. Útlum osy hypotalamus – hypofýza nebyl prokázán ani v jedné studii a zrovna tak nebylo prokázáno ani zpomalení růstu u dětí (tato studie trvala 1 rok).
Mometazonfuroát nedosahuje ani při dávkování vyšším, než je doporučené, tak vysokou koncentraci v oběhu, která by vyvolala nějaký klinický efekt. Jeho podávání je bezpečné jak u dospělých, tak u dětí.
(van)
Zdroj: Bruni, F. M. a spol. Neroimmunomodulation, 2009, 16, 353–362.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
