Dánští gastroenterologové nedávno publikovali výsledky další studie hodnotící efektivitu biologické terapie u dětských pacientů s ulcerózní kolitidou (UC). Hodnocena byla nejen úspěšnost terapie s ohledem na nutnost provedení kolektomie, ale také případné nežádoucí účinky s ní spojené.
Popisované studie se účastnily děti s ulcerózní kolitidou, které obdržely terapii infliximabem. Retrospektivně pak byly u těchto pacientů zjišťovány údaje týkající se symptomů nemoci, biochemických laboratorních nálezů, konktomitantní medikace, provedení vynucené kolektomie a také výskytu nežádoucích účinků.
Do klinického hodnocení bylo zařazeno celkem 45 dětských pacientů s UC. Medián věku v době stanovení diagnózy byl 12 let (rozmezí 10–14 let). Tito pacienti byli od podání první infuze infliximabu sledováni po dobu 15 měsíců (medián). Roční kumulativní riziko provedení vynucené kolektomie činilo 21 %, dvouleté pak 26 %. Roční kumulativní riziko potřeby dalšího cyklu terapie systémovými kortikosteroidy představovalo 32 %, v případě dvouletého to pak bylo 48 %. Nežádoucí účinky byly pozorovány u celkem jedenadvaceti pacientů (46 %). K těm nejčastějším patřily mírné infuzní reakce, pouze u tří pacientů (7 %) došlo k rozvoji závažných nežádoucích účinků.
Na základě výše uvedených výsledků lze tedy říci, že terapie infliximabem byla u dětských pacientů s UC efektivní v prevenci provedení kolektomie. Riziko potřeby podání systémových kortikosteroidů bylo nižší než uvádějí jiné dosud publikované studie. Z nežádoucích účinků se pak nejčastěji objevily mírné infuzní reakce.
(mik)
Zdroj: Nielsen S. D., Wewer V., Paerregaard A., et al. Does Infliximab Prevent Colectomy in Acute and Chronic Active Ulcerative Colitis? A Paediatric Study From 2005-2012. J Pediatr Gastroenterol Nutr. Publikováno on-line 24. února 2014; doi: 10.1097/MPG.0000000000000340
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
