Alergenová imunoterapie (vakcinace) je jediná léčebná metoda, která zasahuje do imunologické podstaty alergické reakce. Dnes je již dobře propracována alergenová terapie pyly, roztočovými alergeny, hmyzím jedem, vzácněji i zvířecími alergeny.
Cesta podání vakcíny je buď podkožní, nebo na sliznici dutiny ústní, pod jazyk. Pokud je léčba úspěšná, dochází k tvorbě regulačních lymfocytů, které několika způsoby blokují tvorbu alergických protilátek. V případě alergických reakcí na potraviny však zatím alergenová imunoterapie úspěšná nebyla, a proto se nepoužívá.
V poslední době však dochází k obnovení zájmu o tuto problematiku. Pohled na imunoterapii při potravinové alergii je však jiný než při alergii pylové. Alergizující potraviny jsou podávány ústy, jsou polykány. Začíná se velmi malými dávkami a postupně se dávky zvyšují až do maximální tolerované dávky.
Mechanizmus účinku je navození aktivní tolerance, tj. tolerance, která trvá, pokud je pravidelný opakovaný přísun alergenu. Pokud se na nějakou dobu přeruší, hrozí po opětovném požití znovu reakce. Imunitní mechanizmus této léčby je tedy jiný než v případě injekčního podání nebo podání pod jazyk. Zatím však ještě není rutinně užívána, protože je nutné získat více zkušeností. Dosavadní výsledky jsou ale příznivé.
Ve světle těchto poznatků se mění i názor na doporučení správné stravy pro pacienty s rizikem alergie. Ukazuje se totiž, že časný a pravidelný kontakt s potravinovým alergenem již od útlého dětství naopak před rozvojem alergie chrání. Krásně to ilustruje příklad židovských dětí žijících ve Velké Británii. Výskyt alergie na buráky je u nich 10× vyšší, než pokud žijí v Izraeli.
Vysvětlení je v tom, že v Izraeli konzumují děti výrobky s obsahem buráků již během prvního roku života, ve Velké Británii až od 2–3 let věku. Americká pediatrická společnost v roce 2008 přehodnotila svá doporučení a nyní již dětem s rizikem rozvoje alergie nedoporučuje vyhýbat se alergizujícím potravinám až do věku 2–3 let. Doporučuje plné kojení do 4–6 měsíců a potom již postupné zavádění všech potravin bez ohledu na jejich alergenní potenciál.
(van)
Zdroj: Kurihara K.: Alergology international, 2010, 59, 1–6.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
