Cestovatelský průjem je nejběžnější zdravotní komplikací, která nás postihuje v zahraničí. Nejvyšší riziko těchto obtíží vzniká při návštěvě Afriky, Asie či Latinské Ameriky. Nesoulad zažívacího traktu způsobují hlavně takzvané enterotoxigenní kmeny bakterie Escherichia coli. Virového či parazitárního původu je pouhých 5–10 % případů, často se jedná například o onemocnění jménem giardióza. Průjmové potíže naštěstí nemívají závažný průběh, i tak ale dokážou značně potrápit. Běžně bývají doprovázeny zvýšenou teplotou. Pokud se však objeví krev ve stolici, vyrážka nebo průjmové onemocnění trvá déle než několik dní, je vhodné urychleně navštívit lékaře.
Ačkoliv horečka může být příznakem toho, že oslabený imunitní systém podlehl banální nákaze, také může představovat projev některé těžké horečnaté infekce. Nejzávažnější a nejčastější parazitární nákazou je malárie, která byla v průběhu letošního roku diagnostikována již u 15 cestovatelů. Inkubační doba této nemoci se pohybuje v rozmezí 6–90 dnů, nejčastěji se však projevuje do měsíce. V posledních letech přibývají i počty onemocnění horečkou dengue či viscerální leishmaniózou – podrobný výčet možných infekcí by byl dlouhý. Důležité je při jakýchkoli obtížích vždy informovat lékaře o místě svého pobytu.
V případě rozvoje některého z níže uvedených příznaků je nezbytné neprodleně navštívit zdravotnické zařízení:
Cestovatelé přijíždějící z oblasti tropů a subtropů by neměli být ohledně svého zdraví lhostejní. Významnou roli pak hraje především prevence, konkrétně očkování. To dokáže ochránit před širokým spektrem infekčních chorob. Před každou cestou byste měli navštívit centrum cestovní medicíny a podrobně se informovat. Neméně důležité je i uzavření cestovního pojištění, které vám v případě nemoci zajistí léčbu v kvalitním zdravotnickém zařízení a navíc pokryje náklady s ní spojené.
(holi)
Zdroje:
http://patient.info
www.szu.cz
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
