Ankylozující spondylitida je prototypická séronegativní spondylartropatie charakterizovaná chronickým zánětem především v oblasti sakroiliakálních kloubů a intervertebrálních kloubů páteře. Magnetická rezonance patří mezi nejcitlivější a nejvíce specifické zobrazovací metody z hlediska možnosti detekce časných zánětlivých změn axiálního skeletu, které ještě nejsou zřejmé při konvenční radiografii. Nasnadě je tedy využití magnetické rezonance pro sledování účinnosti léčby ankylozující spondylitidy pomocí protizánětlivě působících látek včetně inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNF), mezi které patří i etanercept.
Ve studii německých autorů, jejíž výsledky byly nedávno publikovány, bylo sledováno 10 pacientů s ankylozující spondylitidou v průběhu dvanáctiměsíční terapie etanerceptem. Kromě stanovení C-reaktivního proteinu (CRP) a klinických parametrů, především indexů BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index) a BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index), byla provedena ve třech časových bodech (0, 26 a 52 týdnů) celotělová magnetická rezonance WBMRI.
V průběhu roční léčby etanerceptem se signifikantně (p < 0,05) snížil index BASDAI z 5,5 ± 0,5 na 1,7 ± 0,5 a snížila se hladina CRP z 15,7 ± 2,2 mg/dl (týden 0) na 0,9 ± 0,9 mg/dl (týden 52, p < 0,05). Pomocí WBMRI bylo zjištěno, že mezi týdny 0 a 52 došlo k 94,3% redukci počtu lézí (z 38,9 ± 3,4 na 2,2 ± 0,9). WBMRI umožnila odhalit více oblastí postižených synovitidou a entezitidou než konvenční klinická vyšetření.
Aktivita ankylozující spondylitidy se v průběhu léčby etanerceptem signifikantně snížila, což bylo potvrzeno změnou klinických parametrů a nálezu WBMRI. Z výsledků této studie je zřejmé, že celotělová magnetická rezonance zpřesňuje detekci zánětlivých změn a jejich hodnocení v rámci léčby ankylozující spondylitidy.
(onse)
Zdroj: Karpitschka M., et al. Assessment of therapeutic response in ankylosing spondylitis patients undergoing anti-tumour necrosis factor therapy by whole-body magnetic resonance imaging. Eur Radiol. 2013 Jul; 23 (7): 1773–84.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
