Studie polských vědců publikovaná v červnovém čísle časopisu Rheumatology International se zaměřila na ověření domněnky, zda sérový ghrelin hraje prozánětlivou roli u pacientek s revmatoidní artritidou.
Ghrelin je gastrický hormon zastávající řadu rozličných funkcí. Z nejzajímavějších vyjmenujme indukci uvolnění růstového hormonu, pravděpodobnou regulaci produkce prozánětlivých cytokinů či kontrolu energetické homeostázy a příjmu potravy.
Revmatoidní artritida (RA) patří mezi chronická zánětlivá onemocnění postihující primárně klouby. Pro rozvoj zánětu je klíčovým cytokin TNFα. Infliximab, účinná látka blokující účinek TNFα, hraje prim v omezení rozvoje akutního zánětu u pacientů s revmatoidní artritidou.
Publikovaná studie zahrnovala celkem 18 pacientek s RA a 15 věkově srovnatelných zdravých žen jako kontrolní skupinu. Podmínkou pro zařazení byla aktivně probíhající forma onemocnění bez signifikantního poklesu hmotnosti před i jeden rok po zahájení terapie infliximabem. Sérové hladiny ghrelinu stanovovali vědci u obou skupin před léčbou infliximabem, týden po první infuzi a konečně i 53. týden probíhající terapie. Výsledky následně porovnali.
Dle očekávání dosahovaly hladiny ghrelinu vyšších hodnot u pacientek s revmatoidní artritidou než u zdravých kontrol. V rámci skupiny revmatiček se projevil signifikantní pokles hodnot sérového ghrelinu již po první infuzi infliximabu. Stejný závěr nalezli vědci i v 53. týdnu léčby. Při porovnání s kontrolní skupinou však byla tato čísla nadále zvýšená.
Závěry hovoří jasně. Ghrelin patří mezi prozánětlivé působky. Co více, u pacientů s těžkou formou revmatoidní artritidy na něj lze navíc pohlížet jako na reaktant akutní fáze.
(msd)
Zdroj: Michal Magiera, et al. Serum ghrelin in female patients with rheumatoid arthritis during treatment with infliximab. Rheumatology International, 2013 June; 33 (6): 1611–1613.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
