V současné éře biologické terapie je v léčbě zánětlivých střevních onemocnění (IBD) dostupných jen několik málo přípravků. Postupem času navíc přestává řada pacientů na dostupná biologika odpovídat.
Nizozemští gastroenterologové se pokusili zjistit, nakolik je možné znovu zahájit terapii infliximabem (IFX) u pacientů, kteří dosud užívali pouze epizodickou léčbu a u kterých došlo v minulosti ke ztrátě odpovědi nebo infuzní reakci na IFX. Zároveň se snažili najít spojitost mezi hladinami a protilátkami proti IFX a úspěšností i bezpečností opětovně zahájené terapie IFX.
Do své analýzy zahrnuli 128 po sobě následujících pacientů (105 s Crohnovou nemocí, 23 s ulcerózní kolitidou), u kterých byla znovu zahájena terapie IFX po mediánu 15 měsíců od jeho vysazení (rozmezí 6–125 měsíců, 28 pacientů se ztrátou odpovědi nebo infuzní reakcí, 100 pacientů po předchozím přerušení terapie z důvodu remise nebo gravidity). Za účelem stanovení minimálních koncentrací IFX a protilátek proti IFX byly analyzovány vzorky séra získané ještě v průběhu prvního cyklu terapie IFX (T –1), pak vzorky z období znovuzahájené terapie (T0) a pak také vzorky získané s delším časovým odstupem (T +1, T +2). Následně byla zjišťována spojitost mezi odpovědí na léčbu, infuzní reakcí, léčebnými modalitami a hladinami IFX a protilátek proti IFX.
Odpověď na opětovné zahájení terapie IFX byla zaznamenána u 84,5 % pacientů ve 14. týdnu, u 70 % po jednom roce a u 61 % pacientů po více než 4 letech léčby. U patnácti pacientů došlo k akutní infuzní reakci a u dalších deseti k oddálené alergické reakci. Nepřítomnost protilátek proti IFX v bodě T +1 (HR = 0,14; 95% CI 0,026–0,74, p = 0,021) a opětovné zahájení léčby spolu s konkomitantní imunomodulační terapií bylo spojeno s krátkodobou odpovědí na léčbu (HR = 6,0; 95 % CI 1,3–27, p = 0,019). Těhotenství nebo remise jako důvod ukončení terapie v minulosti (HR = 2,7; 95% CI 1,09–6,67, p = 0,033) a vyšší hladiny infliximabu v T +1 (HR = 2,94; 95% CI 1,18–7,69, p = 0,021) pak byly spojeny s dlouhodobou odpovědí na léčbu. Nedetekovatelné hladiny protilátek proti IFX v T +1 byly spojeny s bezpečností opětovného zahájení léčby IFX (HR pro infuzní reakci s detekovatelnými protilátkami proti IFX = 7,7; 95% CI 1,88–31,3, p = 0,004).
Na základě uvedených zjištění lze tedy říci, že opětovné zahájení terapie infliximabem bylo bezpečné a efektivní u pacientů s Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou, u kterých byla v minulosti terapie vysazena po dobu mediánu 15 měsíců.
(mik)
Zdroj: Baert F., Drobne D., Gils A. et al. Early Trough Levels and Antibodies to Infliximab Predict Safety and Success of Re-initiation of Infliximab Therapy. Clin Gastroenterol Hepatol. 2014 Jan 28; pii: S1542-3565(14)00141-4; doi: 10.1016/j.cgh.2014.01.033.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
