Léčba akutních a chronických ran prochází v posledních letech bouřlivým vývojem. Moderní postupy se přitom soustředí na důkladné terapeutické krytí a vlhké hojení kožních defektů. Vlhkost rány je totiž nezbytná pro dobrou granulaci a epitelizaci rány. Jedním z preparátů, jež napomáhají procesu hojení, je i český patent HemaGel.
Již v 60. letech 20. století bylo prokázáno, že rána hojící se ve vlhkém prostředí vykazuje až o 40 % kratší dobu hojení ve srovnání s krytím suchým obvazem. Samotné počátky vlhkého hojení ran však sahají do hluboké minulosti. První zmínky o blahodárném působení vlhka na regeneraci kožních defektů pocházejí již ze starověku. Současné metody terapie tak čerpají z časem prověřených postupů a obohacují je o možnosti moderní medicíny.
Vlhké krytí udržuje konstantní teplotu rány, zachovává výměnu plynů, absorbuje a odvádí exsudát, netraumatizuje ránu při převazech a prodlužuje intervaly mezi jednotlivými převazy. Každé krytí má přitom svá specifika a je vhodné na určitý typ či fázi hojení ran. Volba konkrétního krytí je ovlivněna zejména mírou exsudace rány, přítomností nekrózy, infekce či povlaku a samozřejmě hloubkou rány. Přípravek HemaGel je určen pro akutní i chronické rány, které mohou středně secernovat, a je vhodný také na macerované rány.
Práce na výzkumu vedoucím k vytvoření zdravotnického prostředku nabízeného dnes pod názvem HemaGel začala v první polovině 90. let 20. století. Základy k výrobě moderního preparátu však položil již profesor Otto Wichterle objevem hydrofilních polymerů. HemaGel nezůstal po získání českého patentu bez povšimnutí ani v zahraničí a v současnosti je velmi vítaným pomocníkem v terapii ran nejen například v Belgii, Španělsku a Polsku, ale také v Kuvajtu, Saúdské Arábii či Bahrajnu.
Specifická struktura léčivé látky podporuje vlhké hojení rány. Její předností je, že do své struktury neabsorbuje a současně z ní neuvolňuje molekuly vody, takže ani při dlouhodobém používání nezpůsobuje maceraci rány. Ve struktuře HemaGelu je současně zabudován stericky stíněný amin, který funguje jako velmi účinný lapač reaktivních forem kyslíků (ROS − reactive oxygen species). V poškozených buňkách jsou totiž často aktivovány enzymy, jež vedou k tvorbě kyslíkových radikálů a následnému poškození i zdravých buněk, což výrazně zpomaluje zánětlivý proces a regeneraci defektu. Podle laboratorních testů vykazuje HemaGel také cidní vlastnosti, podporuje růst a tvorbu granulační tkáně, udržuje vlhkost v ráně a má další prospěšné vlastnosti pro její zdárné zahojení.
HemaGel může být využit rovněž v dynamickém procesu přípravy spodiny rány před definitivním řešením v podobě auto - nebo xenotransplantátu. Tuto hypotézu potvrzuje klinická studie italských vědců, kteří 77letému pacientovi s chronickým vředem aplikovali gel a autologní plazmu s trombocyty za účelem vytvoření vaskularizované matrix pro přiložení vhodného kožního štěpu. Pacient již po několika dnech neuváděl žádnou bolest. Granulační tkáň se objevila mezi štěpy poměrně rychle. Většina štěpů se uchytila po 2−3 týdnech, přičemž bylo možné pozorovat ostrůvky epitelové tkáně, které se postupně spojily a vřed uzavřely. Celý proces reepitelizace byl dokončen do 4 měsíců.
Účinnost přípravku byla zkoušena i v řadě českých zdravotnických zařízení. V Nemocnici Milosrdných sester v Kroměříži podstoupilo terapii HemaGelem celkem 23 pacientů, jejichž průměrný věk přesahoval 74 let. Více než čtvrtina z nich trpěla diabetem. U všech šesti sledovaných diagnóz a z hlediska všech sedmi kritérií došlo během sledovaného období ke zlepšení stavu pacientů. U některých pacientů přitom předchozí léčba trvala řadu měsíců a žádné jiné metody léčby nezabíraly. Jedna pacientka byla léčena přibližně 18 měsíců různými prostředky bez úspěchu. Během 4 týdnů klinických zkoušek se přitom velikost defektu zmenšila o více než 75 %. U 12 pacientů došlo k úplnému zhojení defektů v časovém intervalu 2−18 týdnů.
V pražské Nemocnici Na Homolce byla účinnost přípravku vyzkoušena na 81letém pacientovi, který podstoupil operaci srdce. Jednalo se o muže trpícího diabetem, který byl po 20 dnech po operaci přeložen na jednotku intenzivní péče na interním oddělení.
Obrázek 1: Pacient měl rozsáhlý rozpadající se dekubitus na sakru a obou gluteálních krajinách.
Obrázky 2 a 3: Snímky dokumentují proces hojení po 3 a 6 týdnech terapie.
Obrázky 4 a 5: Po 3 měsících terapie byl defekt zcela zhojen.
Z výsledků studií i jednotlivých kazuistik je tedy evidentní, že zdravotnický prostředek HemaGel velmi úspěšně pomáhá při léčbě defektů u řady pacientů.
(holi)
Zdroje:
