Březnové vydání časopisu Annals of Rheumatology Diseases přineslo dlouho očekávané výsledky prodloužené studie GO-AFTER, jejímž cílem bylo zhodnotit dlouhodobou terapii golimumabem u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), u kterých byla předchozí léčba inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-alfa) z nějakého důvodu ukončena či neefektivní.
V rámci této multicentrické randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie bylo účastníkům podáváno každé 4 týdny buď placebo (skupina 1), nebo golimumab v dávce 50 mg (skupina 2) nebo 100 mg (skupina 3) formou podkožní injekce. Pacienti ze skupiny 1 a 2 s méně než 20% zlepšením stran citlivosti a otoků kloubu v týdnu 16 byli převedeni na terapii golimumabem v dávce 50 mg, resp. 100 mg. Ve 24. týdnu byli pacienti ze skupiny č. 1 převedeni na terapii golimumabem v dávce 50 mg, 2. skupina pokračovala v dávce 50, ev. 100 mg, ve 3. skupině bylo dávkování zachováno.
Celkem bylo léčeno 459 ze 461 randomizovaných pacientů. 236 z nich (51 %) pokračovalo v léčbě do 160. týdne. Od 24. týdne do 100. týdne došlo ke klinické odpovědi dle ACR20 (≥ 20% zlepšení dle kritérií American College of Rheumatology) a ke zlepšení o ≥ 0,25 bodu dle HAQ (dotazník Health Assessment Questionnaire) u 70–73 % a 75–81 % dotazovaných pacientů. Celkově dosáhlo v jednotlivých skupinách v týdnu 160 odpovědi dle ACR20 63 %, 67 % a 57 % pacientů a zlepšení o ≥ 0,25 bodu dle HAQ 59 %, 65 % a 64 % pacientů. Po zohlednění doby sledování byla incidence nežádoucích účinků na 100 pacientoroků u pacientů léčených golimumabem v dávce 50 mg a 100 mg následovná: 4,7 (2,63–7,75) a 8,07 (6,02 až 10,58) v případě závažných infekcí, 0,95 (0,20–2,77) a 2,04 (1,09 až 3,49) v případě malignit a 0,00 (0,00–0,94) a 0,62 (0,17–1,59) v případě úmrtí.
U pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u kterých byla předchozí léčba inhibitory TNF-alfa přerušena, vedla terapie golimumabem v dávce 50 a 100 mg každé 4 týdny k trvalému zlepšení příznaků i funkčnosti u 57–67 % pacientů, kteří pokračovali v léčbě. Bezpečnost golimumabu byla obdobná jako u jiných antiTNF protilátek, nicméně konečné závěry týkající se dlouhodobé bezpečnosti by vyžadovaly další monitorování.
(mik)
Zdroj: Smolen J. S. et al. Golimumab in patients with active rheumatoid arthritis who have previous experience with tumour necrosis factor inhibitors: results of a long-term extension of the randomised, double-blind, placebo-controlled GO-AFTER study through week 160. Ann Rheum Dis. Publikováno on-line 29. března 2012.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
