Geny ovlivňující patogenezi astmatu můžeme zkráceně rozdělit do dvou velkých kategorií. První skupina ovlivňuje zánětlivé procesy a druhá hraje klíčovou roli v remodelaci dýchacích cest. Je však nutné zmínit, že většina z nich, pokud ne všechny, hraje komplexní roli a ovlivňuje oba hlavní procesy vzniku onemocnění. Je obtížné studovat úlohu těchto genů odděleně, pro popis jejich funkce je to však žádoucí.
Diferenciace Th-buněk hraje důležitou roli v patogenezi astmatu. V nedávné době byla objevena nová subpopulace Th-lymfocytů, a to Th17. Původně se předpokládalo, že jejím hlavním úkolem je zprostředkování autoimunitní odpovědi. Některé nedávné výzkumy však naznačují, že Th17 by mohly hrát významnou roli v zánětlivých procesech kritických pro vznik astmatu.
U astmatických pacientů nalézáme ve sputu zvýšenou koncentraci IL-17, což je cytokin produkovaný lymfocyty Th17. V nedávné studii Kawaguchi a spol. objevili substituci His161Arg v genu kódujícím tento cytokin, která je spojena s jistou ochranou proti vzniku astmatu. Podle jejich studií in vitro tento polymorfismus také blokuje schopnost IL-17 inaktivovat protein kinázu MAPK (mitogen-activated protein kinase), a tudíž funguje jako přirozený agonista.
Dalším významným cytokinem produkovaným Th17 je IL-21, který pomáhá jejich diferenciaci a některým efektorovým funkcím. IL-21 také reguluje syntézu IgE a jeden z jeho polymorfizmů je spojen s vyššími hladinami IgE a vznikem astmatu, což je pravděpodobně zprostředkováno ovlivněním struktury mRNA. Jelikož Th17 potlačují vývoj a funkce regulačních T-buněk, je důvodné se domnívat, že by mohly hrát klíčovou úlohu v patogenezi astmatu, jistě je však zapotřebí dalších výzkumů.
(tms)
Zdroj: Kumar A., Ghosh B.: Genetics of asthma: a molecular biologist perspective. Clin Mol Allergy. 2009; 7 : 7; doi: 10.1186/1476-7961-7-7
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
