V roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer popsal onemocnění mozku, které způsobuje pokles kognitivních funkcí a vede k demenci. Tehdy pochopitelně netušil, že tato nemoc jednou ponese jeho jméno. O zkoumání choroby se výrazně zasloužil i pražský psychiatr a neuropatolog Oskar Fischer, který ji v témže roce rovněž popsal u 16 pacientů s případy senilní demence, a to na základě histologických vyšetření a rozborů mozku. Bohužel však působil na malém pracovišti – tehdejší psychiatrické klinice v Kateřinkách, a proto se jeho jméno do učebnic nedostalo. Někteří odborníci ale usilují o přejmenování choroby na Fischerovu–Alzheimerovu.
Na progresi Alzheimerovy choroby má vliv více faktorů, a to především akumulace plaků amyloidu β a hyperfosforylace proteinu τ (tento protein má klíčovou úlohu při stabilizaci mikrotubulů, jeho hyperfosforylace vede k jejich destabilizaci a patologickým změnám v mozku).
Tyto charakteristické patofyziologické znaky AD byly spolu s oxidačním stresem a neurozánětem identifikovány jako hlavní cíle pro vývoj léků. Avšak více než 200 slibných kandidátních léčiv v uplynulém desetiletí neuspělo v klinických studiích, což naznačuje, že toto onemocnění a jeho příčiny mohou být velmi komplikované.
Současná farmakoterapie AD je prezentována dvěma skupinami léků, které však pouze potlačují příznaky a nedokážou zastavit progresi onemocnění, navíc na tuto léčbu pozitivně reaguje pouze polovina populace. Do popředí se tak dostávají i léčivé rostliny, které v preklinických studiích přinášejí pozitivní výsledky jako doplňkové a alternativní léčebné prostředky proti AD.
Tradiční čínská medicína „se nám směje“, že léčivou moc rostlin uplatňujeme tak málo. Flavonoidy, tedy polyfenolové sloučeniny, které rostliny využívají ke stimulaci a regulaci svého růstu, k obranným účelům, jako nositele chuti, barvy a vůně u ovoce či zeleniny, přitom vykazují i řadu pozitivních účinků na lidské zdraví. Tyto látky se na základě svého chemického složení dělí do několika skupin − mezi hlavní patří flavony, flavonoly, flavanony, isoflavonoidy, neoflavonoidy, katechiny, antokyany a chalkony.
Antioxidační vlastnosti flavonoidů jsou dobře známy. Mezi jejich další prokázané účinky patří mj. hepatoprotektivní, antimikrobiální, renoprotektivní, antidiabetické, kardioprotektivní, neuroprotektivní, gastroprotektivní a jiné. Není divu, že tato skupina zaujala vědce i v rámci terapie AD, jmenovitě se jejich pozornost obrátila na látky kvercetin a kemferol.
Kvercetin je nejrozšířenějším flavonoidem, který se běžně nachází nejen v léčivých bylinách, ale i v ovoci a zelenině, včetně bobulovin, dále v cibuli a pórku (vyskytuje se především ve svých glykosylovaných formách, jako je kvercitrin nebo rutin). Již dříve bylo prokázáno, že kvercetin působí antioxidačně, protizánětlivě a protinádorově.
Kemferol je také jedním z nejběžnějších flavonoidů a i on se nachází v řadě běžných potravin, včetně ovoce a zeleniny. Kemferolu i jeho metabolitům se již dříve přičítaly antikarcinogenní, protizánětlivé a antimikrobiální (a dále též antibakteriální, antimykotické i antiprotozoální) účinky.
Preklinické studie poukazují na pozitivní vliv kvercetinu a kemferolu na patogenetické procesy AD. Tyto přírodní látky vykazují:
Mezi rostliny bohaté na zmíněné flavonoidy, ze kterých lze mimo jiné připravovat nápoje, například patří:
Aby byl účinek flavonoidů dostatečný, musí dojít k jejich vstřebání do lidského organismu a distribuci do mozku. Biologická dostupnost těchto látek a jejich prostupnost přes hematoencefalickou bariéru je však poměrně malá. K zajištění dostatečné distribuce do mozku proto budou nutné jejich úpravy (například ve formě nanočástic), navíc je možné, že některé metabolity mohou mít vyšší účinnost než původní molekula. Na druhou stranu spojením jednotlivých flavonoidů lze docílit jejich synergického účinku a mají jen omezené nežádoucí účinky. Nápoje bohaté na tyto flavonoidy by tak mohly pomoci s léčbou poškození mozku souvisejícího s AD. Stejně tak lze očekávat lepší výsledky při kombinaci bylinné medicíny s konvenční terapií.
(kata)
Zdroje:
1. Alexander C., Parsaee, A., Vasefi M. Polyherbal and multimodal treatments: Kaempferol- and quercetin-rich herbs alleviate symptoms of Alzheimer’s disease. Biology 2023; 12 (11): 1453, doi: 10.3390/biology12111453.
2. Ahmad S., Ahmed S. B., Khan A. et al. Natural remedies for Alzheimer’s disease: a systematic review of randomized controlled trials. Metab Brain Dis 2023; 38 (1): 17–44, doi: 10.1007/s11011-022-01063-9.
3. Periferakis A., Periferakis K., Badarau I. A. et al. Kaempferol: antimicrobial properties, sources, clinical, and traditional applications. Int J Mol Sci 2022; 23 (23): 15054, doi: 10.3390/ijms232315054.
