Astma je časté chronické onemocnění, které postihuje i 3–12 % těhotných žen. Cílem léčby astmatu je udržení plné kontroly nad příznaky a zabránění akutním exacerbacím. Ty nejsou u těhotných vzácné, u žen s mírným astmatem je během těhotenství hospitalizováno pro exacerbaci astmatu průměrně 2,3 % pacientek, u těžkých astmatiček to je až 26,9 % žen.
Je-li kdy důležitější udržet astma pod kontrolou, je to během těhotenství, kdy žena dýchá za dva, a to zejména během 1. trimestru, kdy dochází k vývoji životně důležitých orgánů plodu. Těhotné ženy však často mají pochybnosti, zda je pro plod léčba astmatu bezpečná.
Výsledky studie publikované v květnu 2008 v The Journal of Allergy and Clinical Imunology prokazují výrazně zvýšené riziko závažných vrozených malformací u dětí, které se narodily matkám, jež prodělaly během 1. trimestru akutní exacerbaci astmatu a odmítly léčbu kortikoidy. Malformace byla hodnocena jako závažná, pokud ohrožovala život dítěte nebo způsobovala vážný kosmetický defekt.
Předchozí studie sice prokázaly, že léčba orálními kortikoidy, jako např. prednisonem, zvyšuje riziko vrozených malformací typu rozštěpu rtu a patra. Současná studie nicméně ukazuje, že těhotné s exacerbací astmatu v 1. trimestru těhotenství, které odmítly užívat prednison nebo jiné orální kortikoidy, měly 2x častěji děti se závažnou vrozenou malformací než ženy, které exacerbaci neprodělaly. Těžká nekontrolovaná exacerbace astmatu je tedy pro plod výrazně rizikovější než léčba kortikoidy.
Exacerbacím astmatu je možné zabránit pravidelným užíváním inhalačních kortikoidů, které jsou i v těhotenství bezpečné. Pravidelná léčba perzistujícího astmatu inhalačními kortikoidy je tedy i v těhotenství nutná a také bezpečná, mimo jiné proto, že zabraňuje závažným exacerbacím astmatu, které mohou plod výrazně poškodit.
(van)
Zdroj: Blais, L. J Allergy Clin Immunol, 2008, 121, 1379–84.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
