Rekurence je častý problém
Častým problémem po chirurgické léčbě varikózních žil je jejich rekurence. Uváděné incidence se pohybují kolem 20 až 80 %. U žen dominuje jako významný přispívající faktor právě inkompetence pánevních žil.
Nová studie
Britská studie zahrnuje celkem 218 žen, které podstoupily pelvickou embolizaci. Tyto pacientky podstoupily před embolizací chirurgickou léčbu nižších větví varikózních žil. Podstoupily duplexní ultrasonografii a pacientky, u kterých byl patrný reflux v perivulvárních varikozitách, byly vyšetřeny také transvaginální duplexní sonografií.
Dilatované pelvické žíly byly identifikovány u pacientek v reverzní Trendelenburgově poloze. Žilní reflux byl patrný jako barevný proud na dopplerovském vyšetření. V důsledku provedení Valsalvova manévru se směr toku v refluxních žilách po více než jednu sekundu změnil. Typickými lokalizacemi pro provedení pelvické embolizace byly podle vědců vena iliaca interna či ovariální vény.
Průběh embolizace
Před výkonem a během něj byla pacientům podána intravenózní analgosedace (pethidin nebo midazolam). Seldingerovou technikou pod ultrasonografickou kontrolou byla punktována pravá interní jugulární žíla a do ovariálních žil, popřípadě do vnitřní iliacké žíly, byl zasunut katétr. Následně byla provedena okluze žil pomocí platinových koilů. V den výkonu byly pacientky propuštěny domů. Po 6 až 8 týdnech podstoupily pacientky znovu transvaginální sonografii k potvrzení úspěchu léčby a k vyloučení případných rekurencí.
Nadějná léčba
Nejčastěji byla provedena embolizace levé ovariální žíly, kterou podstoupilo 78 % žen. Druhou nejčastější lokalizací byla pravá vnitřní ilická žíla (64,7 %). Mírný reflux byl pozorován asi u 16 pacientek, u šesti se objevil perzistentní reflux a u tří pacientek reflux nový. Těchto devět subjektů podstoupilo embolizaci znovu. Přesto se však zdá být tato metoda velmi nadějnou v léčbě rekurencí varikozit dolních končetin.
(ena)
Zdroj: CardioVascular and Interventional Radiology, doi: 10.1007/s00270-008-9402-9. Publikováno on-line 28. srpna 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
